Archív kategorií: Kritici Scientologie

Hybridní válka Scientologické církve v ČR

O České republice se někdy mluví jako o nejateističtější zemi v Evropě. Pouze 10-20 % lidí se hlásí k registrovaným náboženským organizacím nebo ustáleným vírám, zatímco zbytek tradiční ideu Boha odmítá. To však neznamená, že většinu naší země tvoří ateisté, spíše naopak. Nadpoloviční většinu občanů tvoří lidé, kteří si skládají vlastní eklektické duchovní přístupy. Zjednodušeně řečeno si většina lidí bere z různých duchovních směrů to, co se jim líbí nebo vyhovuje, a vytváří si vlastní systémy víry. A právě tato tendence a náchylnost k alternativní religiozitě je klíčem k pochopení toho, proč se Česká republika stala Mekkou nových náboženských hnutí (NNH).

NNH mají mnoho různých podob – sahají od východních jogínských praktik, přes ufologické skupiny až po seberozvojové kurzy s orientací na zisk. Česká republika oplývá desítkami, ne-li stovkami drobných i větších náboženských hnutí, které nabízejí lidem alternativní způsoby k duchovnímu osvobození. Některé jsou v Česku už takřka zažité a mají pevnou členskou základnu (zde můžeme zmínit například Svědky Jehovovy, Haré Krišna nebo Mormony), zatímco jiné se zde teprve snaží rozšířit a vyvolávají ve společnosti značné kontroverze. Nejvíce je v tomto ohledu pravděpodobně známé korejské hnutí Šinčchondži, proslulé svými manipulativními praktikami, spánkovou deprivací a drsnými fyzickými tréninky, dovádějící věřící na hranici vyčerpání.

Některá NNH také předstírají, že s náboženstvím nemají nic společného a že se jedná o seberozvojové nebo vzdělávací hnutí. Jednou z takových organizací je i Scientologie, nechvalně proslulá kontroverzní organizace z USA, kterou v 50. –80. letech propagoval její zakladatel L. Ron Hubbard. Na svědomí má únosy a věznění nevinných lidí či zpronevěřování peněz.

Scientologie u nás

Scientologie se do Československa dostala hned po sametové revoluci. Podle informací od bývalého zaměstnance Sea Orgu, Chrise Sheltona, bylo území východní Evropy určeno k hybridním pokusům o infiltraci státní správy a soukromých firem. Narozdíl od západní Evropy se Scientologická církev pro země východního bloku rozhodla využít jiného plánu. Zatímco v USA, Francii a Německu se scientologové chlubili tím, že jsou americkým daňovým úřadem uznáni jako skutečná náboženská organizace, v zemích bývalého východního bloku mělo být využito nenáboženské rétoriky a především byznys kurzů, za nimiž se dala scientologická nauka snadno skrýt.

Už v devadesátých letech vypukly první kauzy. Uniklé materiály od bývalých členů ukázaly, že se Scientologické církvi podařilo implementovat svoje učení do takových firem jako Telecom Chemapol, nebo Benzina a.s. Seznam je však mnohem delší a obsahuje i významnější podniky jako Česká spořitelna nebo Škoda Auto. Scientologických kurzů se však účastnili i tak významní lidé jako bývalý guvernér národní banky a expremiér České republiky Josef Tošovský. To byl ovšem jen začátek.

Scientologie má mnoho speciálních programů, přes něž se snaží proniknout do české společnosti. Novináři si v průběhu let všimli, že scientologie pořádá své kurzy na městských úřadech, policii, ale také školách či jazykovkách. Na Slovensku dokonce okolo roku 2001 propukla kauza, během níž bylo odhaleno, že scientologie infiltrovala americkou ambasádu a odváděla si odtamtud peníze do své organizace. Všechny tyto kauzy ale po čase vyšuměly do ztracena a tak se scientologie mohla dále nerušeně šířit.

Významnou postavou české scientologie je jistě Martin Kolenička, ředitel brněnské firmy HCA. Prošel všemi scientologickými kurzy (včetně těch nejdražších v USA) a je českým vyslancem vídeňského Celebrity centra – speciální organizace, sdružující středoevropské umělce napojené na scientologii.

Během několika let se Koleničkovi podařilo najít skupinu mladých influencerů a raperů, kteří se stali oddanými věřícími této církve. Nejslavnějším z nich je bezpochyby Marek Kaleta, známý spíš jako Revolta nebo Marcus X. Se scientologií začal okolo roku 2012 a pokoušel se ji šířit ve svých workoutových kempech pro mládež. V roce 2014 dosáhl stavu Clear a odjel do USA na speciální několikaměsíční trénink v Clearwateru, hlavním sídle Scientologické církve. Poté se vrátil zpět do ČR, vydal několik nových alb a začal zakládat firmy. Jak sám uvedl několikrát ve svých videích, jeho cílem je „získat moc a pozornost”, „vybudovat si armádu podnikatelů”, „koupit si nějaká média” a pak pomocí své oblíbené politické strany „ovládnout tuhle zemi.” Nebo jak to popisuje v písni na albu The Man z roku 2023, „To, o co se snažím, je…vytvořit velké impérium… a v ten pravý čas zaútočit ve velkém.”

Současné kontexty

Je přitom veřejným tajemstvím, že se Kaleta už dlouho setkává s Jindřichem Rajchlem, organizátorem protestů a předsedou strany PRO. Má zájem s ním do budoucna spolupracovat. Tuto možnost potvrdil i Rajchl, který označil Kaletu za člověka, který by na protesty mohl dovést mladé lidi.

Co vlastně Kaletu a Rajchla tolik spojuje? Respektive – co mají společného scientologická víra a Rajchlovy pohledy na svět? V první řadě důraz na peníze a obchodní svět. Zadruhé konspirační teorie, na nichž Rajchl své hnutí vybudoval a na nichž je založena i scientologie. Zatřetí odpor k západním institucím a nedůvěru v demokracii, kterou jsou obě skupiny ochotné pohotově vyměnit za „osvícenou diktaturu.”  Společná nenávist k některým skupinám (jako například LGBTQ+ komunitě) je pak už jen třešničkou na dortu.

Ty samé postoje má i další významný scientolog, respektive scientologický pár, totiž Ondřej Geršl a K.S. Možná je neznáte podle jména, ale jistě znáte jejich konspirační web s názvem AC24. Geršl je vycvičeným auditorem, tedy scientologickým „hypnotizérem”, který se učí jak zmanipulovávat druhé. K.S. je zase na OT levelech, tedy tajných zasvěcovacích stupních, kde se lidé učí o mimozemském původu své duše a pokouší se ze své hlavy odstranit tzv. „Mimozemské implantáty”. A pokud vám to přijde trochu přitažené za vlasy, pak vás možná překvapí, že se za tyto kurzy a tajné zasvěcovací stupně platí miliony korun. Konspirace se tak stávají nejen výhodným byznysem, ale také cílenou dezinformační strukturou, ovlivňující českou společnost z pozadí.

Scientologové se však neorientují jen na byznys, politiku a celebrity. Zakládají v Česku mateřské a základní školy (Basic), jazykovky (Lite, Face2Face), pořádají protidrogové přednášky (Řekni drogám ne, Narconon) a vedou kluby pro začínající influencery a podnikatele (Smart Network). Téměř nikdy přitom otevřeně nezmiňují, že jsou scientologové – používají raději termíny jako „Dianetika”, „Anatomie lidské mysli” nebo prostě „Hubbardova aplikovaná technologie”.

Česká situace však není unikátní. Podobné případy se objevily ve všech zemích, kde Scientologická církev aktivně působí – v USA došlo několikrát k vyšetřování, naposledy v roce 2011 úřadem FBI, v Německu mají scientologové zakázané vstoupit do veřejných nebo státních úřadů, ve Francii jsou považováni za nebezpečnou sektu, a mohli bychom pokračovat. Důležité však je uvědomit si situaci, v níž jsme se jako společnost ocitli. Jak bylo zmíněno na začátku, scientologie není jediným novým náboženským hnutím, které se snaží získat vliv a transformovat naši společnost k obrazu svému.

Bojovníci hybridní války

Podobných uskupení, která pomocí hybridních válek rozkládají společnost, je v poslední době bohužel čím dál tím více. Česká republika je navíc jedna z mála zemí, která nemá legislativní ochranu před nebezpečnými sektami. V náboženských státech si tato pravidla obvykle vynutí dominantní náboženské uskupení, ale v sekulárních státech k tomuto kroku obvykle sahají zákonodárci.

Země jako Kanada, Francie, Německo nebo Rakousko mají seznam nebezpečných náboženských uskupení, která jsou v některých případech hlídána státní bezpečnostní službou. Je načase uvažovat, zda by podobné nástroje nebyly užitečné i v Česku. Jak se totiž ukazuje na příkladu sekty Domu Otce a sekty Dvanácti kmenů, Česká republika se kvůli svým nedostatečným zákonům stává hnízdištěm pro taková uskupení. Některá radikální uskupení, vyhnaná z jiných států, se sem totiž stěhují a české úřady tomu nijak nebrání. Reportérky z Investigace.cz shrnuly lákavost České republiky pro sekty titulkem „Země zaslíbená”.

Zbývá tedy jen doufat, že se tato situace brzy změní. Vzhledem k zájmu lidí o True crimes a případy sekt (třeba té nedávné kutnohorské sekty s Guru Richardem) by se z nebezpečných sekt mohlo stát celospolečenské téma, které by nakonec vytvořilo prostředí pro politický kompromis a určitou zákonnou formu, která by neomezený růst a šíření fanatických náboženských uskupení alespoň trochu zastavila.

Varování MŠMT před Scientology

Aktivity scientologů – VAROVÁNÍ
Autor: RVKPP
Datum: 30.7.2004
TISKOVÁ ZPRÁVA SEKRETARIÁTU
RADY VLÁDY PRO KOORDINACI PROTIDROGOVÉ POLITIKY

PŘEVZATO Z DROGY-INFO.CZ


NÁZEV
Aktivity scientologů v oblasti primární protidrogové prevence
Společné stanovisko Výboru zástupců resortů (VZR), MŠMT, MV, NPC a Sekretariátu RVKPP

Datum uvolnění zprávy
27.7.2004

ÚVOD
Výbor zástupců resortů (VZR; orgán Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), Ministerstvo vnitra (MV), Národní protidrogová centrála Policie ČR (NPC) a Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky (Sekretariát RVKPP) vydávají společné stanovisko k aktivitám scientologů v oblasti primární protidrogové prevence.

TEXT STANOVISKA
1) VZR, MŠMT, MV, NPC a Sekretariát RVKPP se distancují od aktivit scientologů v protidrogové oblasti v ČR a považují je za rizikové pro mládež i dospělé. Tyto aktivity byly v ČR letos již podruhé prezentovány jako protidrogová kampaň v období předcházejícím Světovému dni proti zneužívání drog a nezákonnému obchodování s nimi, vyhlášenému OSN na 26. červen, pod názvem „Řekni NE drogám, řekni ANO životu“. (v r. 2003 pod názvem Běh za Českou republiku bez drog 2003 a Cyklomaraton za Českou republiku bez drog 2003). V rámci letošní kampaně byly nabízeny tiskoviny (např. informace o jednotlivých drogách a brožura Jak mluvit s dětmi o drogách). Představitelé měst a obcí byli vyzýváni, aby podepsali prohlášení „Město bez drog“ (podepsala jej dle médií např. náměstkyně primátora města Liberec Dagmar Helšusová) a bylo jim nabízeno školení v oblasti protidrogové prevence (o jehož využití dle tisku uvažuje např. město Litomyšl). Za znepokojující je možné považovat to, že někteří komunální a dokonce i vrcholní politici podceňují rizika spojená s podporou aktivit skupiny, která v oblasti protidrogové prevence nemá žádnou odbornou kvalifikaci, a podléhají jednoduchým sloganům aniž by si uvědomili, že svojí podporou umožňují další šíření názorů scientologů a matení široké veřejnosti, pro kterou by volení političtí představitelé měli být jedním ze vzorů.
2) Program „Řekni NE drogám, řekni ANO životu“ není v souladu se základními požadavky na primárně preventivní programy, stanovenými MŠMT. Jedná se zejména o požadavky (v závorce kurzívou vyznačeno, které požadavky zejména nejsou splňovány):
a) dlouhodobost a systematičnost programů (program scientologů má charakter sportovní akce – kampaně),
b) návaznost na další programy a aktivity (program scientologů nenavazuje na žádné odborně uznávané programy a aktivity),
c) spolupráce se školami a školskými zařízeními a zařízeními pro volný čas dětí a mládeže,
d) pravdivost informací (materiály scientologů obsahují zavádějící a vědecky nepodložená tvrzení),
e) preference menších a cílených aktivit před akcemi s vysokým počtem účastníků, které se ukázaly být jednoznačně nejméně efektivní,
f) odborná kvalifikace (scientologové nabízejí programy prostřednictvím osob bez adekvátního vzdělání a odborných zkušeností).
3) Preventivní protidrogové programy nabízené scientology obsahují manipulativní prvky zřejmě s cílem získat další příznivce této organizace, která je v některých zemích i některými odborníky v ČR označována za sektu. V materiálech či ve vystoupeních aktivistů není vždy jasně uváděno, že se jedná o programy scientologů (tzv. scientologické církve).
4) Skutečnost, že se jedná o skupinu uplatňující výrazně manipulativní postupy, vede VZR, MŠMT, MV, NPC a Sekretariát RVKPP k vyjádření jednoznačně odmítavého stanoviska vůči aktivitám scientologů v protidrogové oblasti v ČR. Upozorňujeme dále, že tato skupina je zařazena mezi skupiny, na které jsou zaměřeny programy prevence proti působení sekt (MŠMT a MV).
5) MŠMT upozorňuje vedení škol a školských zařízení, že podporou programů prováděných scientology se mohou vystavit riziku stížností až trestního stíhání ze strany rodičů nezletilých žáků resp. ze strany zletilých studentů, neboť byli upozorněni na rizika spojená se scientologií. V případě podpory těchto programů a umožnění vstupu do školy by totiž mohlo dojít k zanedbání povinnosti ochrany dětí a mládeže před nebezpečným vlivem sekt.

PŘÍLOHY
Příloha č. 1 – Postup škol a školských zařízení pro oblast primární prevence sociálně nežádoucích jevů (včetně výskytu drog)
Příloha č. 2 – Informace o scientologii – obsahuje vybrané informace z otevřených zdrojů, včetně odkazů na související webové stránky


O Radě vlády pro koordinaci protidrogové politiky
Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (dále jen Rada) původně vznikla jako Meziresortní protidrogová komise, kterou vláda zřídila usnesením č. 446/1993 jako svůj poradní a koordinační orgán v otázkách protidrogové politiky. V roce 2001 byl její název změněn na Rada vlády – Meziresortní protidrogová komise; usnesením č. 643/2002 získala současný název. V souladu s Akčním plánem OSN, který schválilo Valné shromáždění OSN v roce 1991, systémově řeší drogovou problematiku. Rada zabezpečuje součinnost resortů odpovědných za realizaci dílčích opatření a plnění úkolů, vyplývajících z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Soustřeďuje, zpracovává, projednává a předkládá vládě informace, podklady a návrhy. Metodicky řídí činnost krajských protidrogových koordinátorů. Každý rok zpracovává a předkládá vládě zprávu o stavu a vývoji ve věcech drog v České republice za předcházející kalendářní rok. Klíčovým dokumentem je Národní strategie protidrogové politiky na období 2001- 2004.



Další informace poskytuje
Mgr. Josef Radimecký, MSc. – ředitel Sekretariátu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky
Tel. kontakt: 296 153 222 (asistentka)
PaedDr. Jiří Pilař, ředitel odboru speciálního školství a institucionální výchovy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Tel. 266 106 630.


Příloha č. 1 – Postup škol a školských zařízení pro oblast primární prevence sociálně nežádoucích jevů (včetně výskytu drog)

Postup škol a školských zařízení pro oblast primární prevence sociálně patologických jevů včetně výskytu drog upravují následující školské předpisy:

– Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže č.j.: 14 514/2000-51, zejména čl. IV, odst. 4, 5

Kromě toho mají školy a školská zařízení pro programy prevence užívání návykových látek k dispozici následující metodické materiály:

– Školní preventivní programu pro mateřské a základní školy
– a školská zařízení, zejména jeho čl. 2.2.
– Pedagogové proti drogám
– Materiály uveřejněné na webu odrogach.cz
– Metodické materiály v rámci programu o.s. Člověk v tísni Jeden svět na školách

Dále jsou k dispozici například tyto odborné materiály:

– Národní strategie protidrogové politiky na období 2001 – 2004
– Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na období 2001-2004
– pracovní verze návrhu standardů primární prevence užívání návykových látek vytvořená v rámci projektu Phare Twinning 2000 (Příloha č. 3 Závěrečné zprávy č. 1: Primární prevence užívání návykových látek)
– materiály pracovní skupiny Primární prevence, která se podílí na přípravě Národní strategie protidrogové politiky na období 2005 – 2009
– Evaluace a diagnostika preventivních programů

Metodické a odborné materiály v obecné rovině zakotvují doporučené preventivní programy a navazující intervence a definují, co je v současnosti považováno za vhodnou a podporovanou preventivní aktivitu.

***


Zpracováno na základě podkladů od úseku prevence v odboru speciálního školství a institucionální výchovy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Dotazy je možno směřovat na ředitele odboru, PaedDr. Jiřího Pilaře (tel. 266 106 630).





Příloha č. 2 – Informace o scientologii

V souvislosti se Světovým dnem proti zneužívání drog a nezákonnému obchodování s nimi – v červnu 2003 poprvé a zejména pak v červnu 2004 – publikovala česká média (zejména tištěná) značné množství článků, popisujících aktivitu scientologů v oblasti primární protidrogové prevence. Jedná se o program „Řekni NE drogám, řekni ANO životu“, který byl letos prezentován v desítkách měst ČR v rámci tzv. cyklo-běhu. Skupina osob, které podle médií jsou členy scientologické církve, byla přijímána vysokými představiteli měst a obcí (starostové či jejich zástupci); někteří z představitelů měst a obcí dokonce podepisovali dokument předložený scientology, označovaný v médiích jako „Město bez drog“. Na závěr akce údajně byly listiny předány senátoru Kroupovi jakožto zástupci Senátu ČR; měly být předány i Poslanecké sněmovně ČR a zástupcům Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu ve Vídni.

„Prohlášení s sebou vozili účastníci letošního Cykloběhu za Českou republiku bez drog, kteří svůj okruh po pěti desítkách českých a moravských měst zahájili 14. června v Plzni. Družstvo cyklistů, kteří jsou členy scientologické církve, se vydalo na trať dlouhou přes 1600 kilometrů. Družstvo sportovců doprovázeli i lektoři, kteří ve vybraných městech přednášeli dětem a mládeži o nebezpečí narkomanie.“ (Prohlášení měst, která odmítají legalizaci drog, skončí v Senátu, Zpravodajství ČTK | 25.6.2004, převzato z monitoru Newton IT).

Články lze najít v Monitoru médií, který denně uveřejňuje národní drogový informační portál www.drogy-info.cz (web spravovaný Národním monitorovacím střediskem pro drogy a drogové závislosti, které je součástí Sekretariátu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky). Mezi nimi je i rozsáhlejší souhrnný článek J.X.Doležala Řekni ne sektám!, jehož plné znění je k dispozici v internetové verzi časopisu Reflex na http://www.reflex.cz/Clanek28453.htm


V ČR scientologové působí jako občanské sdružení, podle ČTK však hodlají předložit žádost o registraci jako církev. Pražská mise Scientologické církve (organizace scientologické církve působí v mnoha zemích světa; původní organizace vznikla ve Spojených státech amerických v r. 1954) působí na adrese
Jindřišská 7, Praha 1. Její „oficiální webové stránky“ na adrese http://www.scientologie.cz/ obsahují i sekci „Tisková kancelář Scientologické církve pro ČR a SR“ (http://www.scientologie.cz/tisk/), kde je možno najít i zpravodajství z tzv. cyklo-běhu. Pod hlavičkou „Řekni NE drogám, řekni ANO životu“ lze na této stránce najít aktivity scientologické církve v oblasti drog, viz:
http://www.scientologie.cz/tisk/index.php?display=page&ID=22&version=CZ&PHPSESSID=40d3b22ec3813bf3bf517422361bbf74

Aktivity scientologie (Scientology) resp. scientologické církve (churches of Scientology) jsou formulovány a nabízeny takovým způsobem, že mohou u nedostatečně informovaného člověka snadno získat důvěru. Na zahraničních webech lze najít například:

http://www.drugsalvage.org/
http://www.drugsalvage.org/drug-salvage.htm
http://www.scientology.org/en_US/results/introservice/booklets/drugs.html

Některé z prezentovaných preventivních programů mohou na první pohled působit seriózně a velmi dobrá grafická úroveň a současná povrchnost prezentací může snadno zmást, nejen laiky. Např. různé typy běžně v zahraničí realizovaných komunitních programů prevence nejsou na první pohled k rozeznání od programu prezentovaného scientology na internetové adrese:

http://www.drugsalvage.org/page06.htm

Společnost pro výzkum sekt (ČR) upozornila, že již v první polovině 90. let byl zaznamenán pokus scientologů získat nové příznivce prostřednictvím pseudoléčebných programů pro závislé. V ČR je tento program nabízen pod mezinárodním označením Narconon; dle webu českých scientologů jde o program „Pro ty, kteří jsou závislí na drogách, existuje možnost zbavit se drogové závislosti v rehabilitačních a vzdělávacích protidrogových centrech s názvem NARCONON, které jsou samostatné, od církve oddělené organizace.“ Viz:

http://www.drugsalvage.org/page09.htm
http://www.scientologie.cz/tisk/index.php?display=page&ID=22&pg=5&version=CZ


Scientologové jsou některými zdroji v ČR označováni za sektu s poměrně vysokým stupněm nebezpečnosti, podobně jako je tomu např. v Německu a dalších zemích. Česká Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů (jejíž některé programy jsou podporovány MK ČR a MZ ČR) na svém webu www.sekty.cz publikovala práci Zdeňka Vojtíška „Netradiční náboženství u nás“ (1. vydání, Dingir 1998). Autor zařadil scientologickou církev mezi „netradiční náboženské směry“, kde uvádí řadu aktivit různého charakteru (od satanismu, přes antroposofii až po, například, Svědky Jehovovy). Ve stati popisuje vznik a aktivity scientologické církve v mezinárodních souvislostech. Uvádí mj.:
„Ačkoliv scientologická církev vystupuje někdy jako náboženství a někdy nabízí své produkty jako nejmodernější vědecké objevy, ve skutečnosti je především prosperující firmou. Tento podnik vymyslel a zorganizoval spisovatel sci-fi a brakové literatury LAFAYETTE RONALD HUBBARD. , muž, jemuž se sice nepodařilo získat žádné ucelené vzdělání, ale jehož fantazie a schopnost fabulovat byly bezesporu obdivuhodné. HUBBARD využil za války četby několika děl z oboru psychologie a psychiatrie (jeho spisy obsahují např. pod jinými pojmy některé teorie a poznatky SIGMUNDA FREUDA) a v roce 1950 publikoval svou nejznámější knihu Dianetika – moderní věda o duševním zdraví. Od vydání této knihy si HUBBARD sliboval revoluci v přístupu k otázkám lidské duše.
Odborná veřejnost však HUBBARDOVY teorie odmítla a způsobila tak HUBBARDOVU fanatickou nenávist zejména vůči psychologům a psychiatrům. Tato nenávist se projevuje kromě jiného i vytvořením Občanské komise za lidská práva (CCHR, nedávno začala působit i u nás), která se snaží získávat a dokumentovat svědectví o zločinech psychiatrie a vyvolávat ve veřejnosti strach z psychiatrických metod.
Odmítnutí odborníků však HUBBARDOVI nezabránilo v zakládání tzv. Dianetických center, působících „psychoterapeuticky“ na základě jeho teorií. I když se zpočátku jednalo o naprosto světskou záležitost, v roce 1955 se HUBBARDOVI následovníci stali Scientologickou církví. Důvodem byla pravděpodobně neutuchající odborná kritika, problémy s výrobou a aplikací HUBBARDOVÝCH „léčiv“ a snaha dosáhnout daňových výhod. Přerod v „církev“ se udál doslova přes noc obléknutím vedoucích Dianetických center do talárů, zřízením „kaplí“ a vydáním několika HUBBARDOVÝCH instrukcí, jak provádět scientologické „křty“, svatby či pohřby. Za symbol scientologie byl také přijat kříž, který má vytvářet dojem „církve“. Ve skutečnosti má však tento kříž původ v esoterické a satanistické etapě HUBBARDOVA života (HUBBARD se stal roku 1946 členem lóže O. T. O. v kalifornské Pasadeně) a jeho osm konců oficiálně symbolizuje osm „dynamik života“ podle scientologie.“
Zdeněk Vojtíšek „Netradiční náboženství u nás“ (1. vydání, Dingir 1998; převzato z www.sekty.cz).

Je však nutno zdůraznit, že názor odborníků na charakter scientologie není jednotný a pohybuje se od jejího zařazování mezi nebezpečné sekty, přes označení „filozofie“ až po označování za nevědeckou (quasi odbornou) skupinu osob, která církevní statut (zne)užívá k získání daňových výhod. Podle některých internetových zdrojů se za (nad) veřejnou částí scientologie ještě skrývá skupina utajovaná, která veřejnou část vy-/zneužívá. Důkladný rozbor podává například Vít Profant v článku „Dianetika a scientologie“, který vznikl jako přepracování staršího článku IVANA O. ŠTAMPACHA a je k dispozici na http://sweb.cz/vit.p/streva/scientol.html

***

Zpracováno na základě podkladů od úseku prevence v odboru speciálního školství a institucionální výchovy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a internetových zdrojů. Dotazy je možno směřovat na ředitele odboru speciálního školství …, PaedDr. Jiřího Pilaře (tel. 266 106 630) a/nebo na ředitele sekretariátu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, Mgr. Josefa Radimeckého, MSc. (tel. 296 153

Rusko stupňuje tlak na svědky Jehovovy a scientology

OD 

Rusko stupňuje tlak na svědky Jehovovy a scientology

Náboženská společnost Svědkové Jehovovi je v Rusku od roku 2017 zařazena na seznam extremistických organizací a jednotliví svědci jsou od té doby vystaveni policejním přepadením, prohlídkám a zabavováním literatury, zatýkáním a soudním procesům. Mezinárodní organizace svědků uvádí, že k letošnímu říjnu je v Rusku ve vězení 53 svědků. O situaci ruských svědků jsme Náboženském infoservisu několikrát informovali (naposledy zde). Přesně před rokem se jejich situace zlepšila: snad v důsledku dopisu religionistů z celého světa prezidentu Putinovi (více zde) byly v říjnu 2020 vynášeny méně přísné, a dokonce i osvobozující rozsudky. Brzy ale naděje pohasla a všechno se vrátilo do starých kolejí.

Tak byli letos 29. července v Rostově na Donu odsouzeni Vilen Avanesov (*1952) k šesti letům vězení, jeho syn Arsen Avanesov (*1983) a Alexandr Parkov (*1967) k šesti a půl roku vězení. Na tento rozsudek čekali ve vazbě od května roku 2019. Počet svědků, kteří byli odsouzeni k šesti a více letům vězení, tak dosáhl čtrnácti. Jak upozornil článek v Religion News Servicetvrdé tresty, udělené ve skutečnosti pouze za náboženské přesvědčení a nikoli extremismus, kontrastují s tím, že znásilnění může být potrestáno třemi roky vězení, únos pěti lety. Nejnovější obětí tažení ruských úřadů proti svědkům Jehovovým je Vladimír Skačidub. Minulé pondělí (11. října) byl devětapadesátiletý invalidní muž odsouzen v Krasnodaru ke čtyřem letům vězení.

V nemilosti ruských úřadů jsou i scientologové. Jejich situace je ale méně přehledná a méně dramatická: většinou se jedná „jen“ o zavírání dianetických center (obvykle kvůli ilegálním zdravotnickým aktivitám) nebo poboček Scientologické církve (moskevská byla uzavřena roku 2015). Zadrženo bylo pět scientologů při policejní razii v petrohradském centru roku 2017. Jeden ze zadržených, vedoucí petrohradské církve Ivan Matsitskij, byl propuštěn z vazby na kauci až po dvou letech roku 2019. Nyní (24. září) prohlásila Generální prokuratura Ruské federace dvě scientologické organizace za nežádoucí: je to organizace WISE (World Institute of Scientology Enterprises International), která sdružuje podniky vlastněné scientology nebo používající tzv. administrativní technologie zakladatele scientologie L. R. Hubbarda (1911–1986), a organizace Církev spirituální technologie (Church of Spiritual Technology), která se stará o literární pozůstalost Hubbarda, vydává ji a prodává. Jelikož se jedná o neziskové organizace, toto prohlášení, které pravděpodobně povede k zákazu činnosti, je možné vidět i jako součást likvidace zahraničních neziskovek na území Ruska.

Náhledová fotografie Vilen Avanesova, Alexandra Parkova a Arsena Avanesova: Religion New Service.

Scientologická církev se v Nizozemsku stala obecně prospěšnou společností

OD ZDENĚK VOJTÍŠEKZANECHAT KOMENTÁŘNA SCIENTOLOGICKÁ CÍRKEV SE V NIZOZEMSKU STALA OBECNĚ PROSPĚŠNOU SPOLEČNOSTÍ

Scientologická církev se v Nizozemsku stala obecně prospěšnou společností

Některá zahraniční média informovala, že 30. srpna 2022 získala Scientologická církev v Holandsku daňovou výjimku jako obecně prospěšná společnost. Zpravodajství The European Timeszaměřené na informace o stavu lidských práv a občanských svobod, připomnělo, že amsterdamský odvolací soud uznal již roku 2013 scientologii za náboženství, a postavil tak Scientologickou církev na roveň jiným náboženským organizacím, které mohou využívat daňové výhody. Daňový úřad ovšem výjimku pro Scientologickou církev uznal až nyní, a to po deseti letech zkoumání jejích financí (začal s ním ještě před rozhodnutím soudu). Zprávu, kterou přinesly The European Times, převzala a doplnila německá Katolická zpravodajská agentura.

Status Scientologické církve je v jednotlivých zemích světa značně rozdílný, ale celkový trend je jasný: scientologům se pomalu daří získávat další země pro uznání své církve za náboženství a pro udělení daňových výjimek. K velkým úspěchům patří uznání ve Velké Británii roku 2013 a ve Španělsku o dva roky později. Doslova „bodem obratu“ bylo pro scientologii vítězství ve Spojených státech roku 1993 po 39 letech urputného boje s americkým daňovým úřadem (IRS), v němž příslušníci tajné služby scientologů (Guardian’s Office) spáchali v 70. letech minulého století i kriminální činy. Z veřejných informací Ministerstva kultury České republiky vyplývá, že Scientologická církev u nás se o registraci jako církve a náboženské společnosti podle zákona 3/2002 Sb. dosud nepokusila. Přehled toho, jaký status Scientologické církvi přisuzují jednotlivé země, poskytuje Wikipedia.

Jsou dvě hlavní překážky, které scientologům brání v dosažení společensky výhodného postavení církve či náboženské společnosti. Vnější pozorovatelé mají obvykle pochybnosti o tom, zda „náboženskost“ scientologů a jejich organizace je skutečně míněna vážně, anebo zda se jedná o pouhý manévr za účelem oslabení kritiky scientologických terapeutických metod a za účelem získání finančních výhod. V české společnosti tyto obavy z neoprávněné snahy scientologů získat takové výhody posílil bývalý kaplan Scientologické církve, který po svém odchodu z organizace zpochybnil (například zde), že by ji sami její příslušníci považovali za skutečně náboženskou. Tyto pochybnosti obvykle nemají velkou váhu v právním prostředí, protože Scientologická církev může snadno poukázat na množství vnějších znaků, které ji do kategorie náboženství zařazují. Pevnější právní oporu by mohlo poskytnout finanční hospodaření, což je ona druhá možná překážka. Kontrola nizozemského daňového úřadu, trvající až do letošního srpna, neprokázala žádné závadné jednání, a Scientologická církev v Nizozemsku tedy daňovou výjimku získala.

Náhledový obrázek: Budova scientologie v Amsterdamu. Foto: Pimdehaas, Wikimedia Commons.

Dětství a mládí v Sea-Orgu

OD ZDENĚK VOJTÍŠEK1 KOMENTÁŘU TEXTU S NÁZVEM DĚTSTVÍ A MLÁDÍ V SEA-ORGU

Dětství a mládí v Sea-Orgu

Jenna Miscavige Hillová (spolu Lisou Pulitzerovou): K nevíře. Můj tajný život uvnitř Scientologické církve a dramatický útěk, Aktuell, Bratislava 2016, 392 strany. V originále Beyond Belief. My Secret Life Inside Scientology and My Harrowing Escape, William Morrow 2013.

Když jsem v srpnu v prodejně zlevněných knih žádal titul K nevíře za 99,- Kč (původně 399,-)několik knihkupců ho hledalo v zadních řadách regálů, kam zákazníkovo oko snad ani nedohlédne. Ano, tato kniha vyšla v češtině již před téměř dvěma lety a zůstala neviditelná. Její anotace je zde.

Rodné příjmení autorky – Miscavige – je totiž Čechům neznámé. Naopak ve Spojených státech je společenským i obchodním tahákem. Je to totiž příjmení také Jennina strýce, Davida Miscavige (*1960), který stojí v čele Scientologic­ké církve. A protože se o tomto náboženském společenství hojně píše v amerických bulvárních médiích, je Miscavige známý v podobné míře jako další desítky scientologických celebrit v čele s Tomem Cruisem a Johnem Travoltou. Scientologii (a také Miscavige) tak propírá americký bulvár téměř denně.

Jenna Miscavigeová je typický apostata ve smyslu, který tomuto slovu přisoudili religionisté, zabývající se novými náboženskými hnutími: byla velmi aktivní scientoložkou (a dokonce členkou elitního řádu, zvaného Sea Org), organizaci opustila a stala se bojovnicí proti ní. Stála při zrodu velmi úspěšného fóra diskusí a zkušeností lidí, kteří vyrůstali ve Scientologické církvi a kteří se tím cítí být znevýhodněni, či dokonce poškozeni. Fórum Ex-Scientology Kids je přístupné zde.

Obálku je možné zvětšit.

Kniha je ale mnohem lepší, než by bylo možné z bulvárního odéru jména Miscavige a z bojového angažmá autorky očekávat. Je skutečně překvapivé, že Jenna dokázala popsat své dětství a dospívání v kolektivních zařízeních nesmírně náročného Sea Orgu bez nenávisti, často dokonce s oceněním. Popis je velmi věcný, podrobný, přiměřeně emotivní, ale převláda­jící emocí není hněv ani zklamání (jak to u apostatů bývá), ale spíše smutek z odloučení od rodičů i sourozenců, z narušování přátelství neustálými přesuny i z nepocho­pení a z nedůvěry, které musela kvůli svému jménu a příbuznosti s nejvyšším šéfem čelit. Nezaujatě sděluje skutečnosti, které by určitě mohly být (a také často jsou) bulvár­ně ždímány: to, že členové Sea Orgu nesmějí mít děti (a ženy podstupují potraty), to, jak jsou tvrdě trestáni dlouhodobou těžkou fyzickou prací v tzv. rehabilitačních progra­mech, to, že členové Sea Orgu nesmějí používat mobilní telefony ani televizi, a jsou tedy zcela bez kontaktu s okolním světem, to, že děti členů Sea Orgu byly využívány (v době dětství Jenny) k fyzické práci a nedostávaly běžné vzdělání, to, kolik tisíců hodin tráví členové a adepti Sea Orgu v auditinzích a jiných scientologických kurzech, a mnoho a mnoho jiného. Bez zbytečného odsuzování či komentářů tak mimo­děk vyvstává neuvěřitelně dravé, soutěživé prostředí na vrcholu scientologického hnutí, prošpikované donášením, udáními, tvrdým nátlakem a zradou.

Jenna Miscavige Hillová (*1984) byla scientoložkou třetí generace – ke scientologii konvertoval její dědeček již v 50. letech, tedy dříve, než se narodil Jennin otec a jeho mladší bratr Dave (Jennin strýc, který se roku 1986 stal nejvýše postaveným sciento­logem). Celá velká větev této rodiny (včetně dědečka) ovšem scientologii postupně opustila: otec i matka Jenny i její bratři. Odchodem otce a matky byli příbuzní ve vedení scientologie natolik znervózněni, že k dosud oddané a věrné Jenny ztratili důvěru a pokoušeli se ji vystrnadit. Jenna nakonec skutečně odešla, ale drama odchodu ji (jak to často bývá) posu­nulo k roli bojo­vého apostaty. Tato role – jak již bylo řečeno – ovšem není až na poslední dvě kapitoly vůbec znát. Jenom velmi výjimečně a asi v podstatě omylem uklouzne Jenně hanlivý výraz na adresu scientologie dříve, např. „vymývání mozků“ na straně 267.

České čtenáře, neznalé jména Miscavige, mohl také odradit překlad této knihy. Překla­datelka Ivana Nuhlíčková se zjevně velmi snažila, ale nedohledala si mnoho českých vý­razů ze scientologického newspeaku. Zatímco v originále tyto výrazy mohou být aspoň zčásti pochopitelné, v češtině zní jejich špatný, doslovný překlad neústrojně a český čtenář nad nimi může být v rozpacích. Kniha je také možná příliš silná na to, aby v ní nakladatel nechal udělat pořádnou korekturu – unikly tak dokonce i školácké záměny joty a ypsilonu v minulých příčestích.

A ještě o jedněch rozpacích českého čtenáře bychom mohli spekulovat: Jenna v celé knize důsledně hovoří o církvi, protože široké scientologické hnutí se skutečně prezen­tuje jako Scientologická církev. Ale v celé knize, která často detailně popisuje den za dnem života Jenny, není ani jediná stopa po obřadu nebo po čemkoli jiném, co by mohlo církev připomínat. Američané jsou na tento slovní zmatek, který scientologům zajistil ohromné finanční úspory, již zvyklí, ale v českém prostředí si pod slovem „církev“ představíme přece jen něco trochu jiného.

Zkrátka: důvodů, proč na tuto knihu i po drastické redukci ceny již dva roky padá prach v zadních policích prodejen s levnými knihami, je jistě mnoho. Každopádně je to ale škoda.

Náhledový obrázek: logo fóra bývalých scientologů, kteří v organizaci vyrůstali.

Zisk ze svatých písem

OD ZDENĚK VOJTÍŠEKZANECHAT KOMENTÁŘNA ZISK ZE SVATÝCH PÍSEM

Zisk ze svatých písem

Série článků pojednává o charakteru a úspěšnosti hospodaření náboženských menšin.

Zajímavý případ vztahu náboženství a ekonomiky představuje scientologické hnutí. Jeho malá a málo významná součást – Scientologická církev – je explicitně náboženskou organizací. Ale nejen ti nemnozí scientologové, kteří se v církvi angažují, sdílejí předpoklad o mimořádnosti až božství jeho zakladatele, Američana L. Ron Hubbarda (1911–1986), a o jedinečnosti jeho spisů. Roli nezpochybnitelného a autoritativního „svatého písma“ hrají tyto spisy pro každého scientologa. Přitom se jen malá část z obrovského objemu Hubbardových textů zabývá výslovně náboženskými otázkami. Většina je naopak zaměřena „světsky“ a mají charakter návodu k některé lidské činnosti. A právě tyto obsáhlé návody (takzvané „technologie“) scientologové mohou po zakoupení licence využít v podnikání, nejčastěji v oblasti psychoterapie, školství a vzdělávání dospělých, protidrogové prevenci a léčbě drogové závislosti nebo ve školení manažérů a obchodníků.

Všech těchto, a ještě i dalších oborů se totiž spisy L. Ron Hubbarda týkají. Vznikaly postupně během jeho života na základě jeho ambicí (například přinést řešení duševních potíží nebo vyřešit hrozbu radiace pro lidský organismus) i na základě jeho potřeby řešit momentální naléhavé problémy, které s sebou rozvoj jeho hnutí přinášel. Tak už u zrodu jeho hnutí stála dianetika, alternativní psychoterapeutická metoda, která podnítila vznik a úspěch Dianetických center. Dianetika je popsána ve stejnojmenné Hubbardově knize z roku 1950 a v dalších spisech. A protože základem postupu v dianetice je studium Hubbardových spisů, napsal Hubbard další texty, v nichž jsou obsaženy tzv. studijní technologie. Kromě studia dianetiky je ale scientologové mohou uplatnit i ve svém podnikání ve školství, pedagogickém poradenství nebo ve výuce jazyků. Kromě toho Hubbard rád vystupoval v roli největšího jaderného fyzika všech dob a v jeho textech, týkajících se důsledků jaderného ozáření, je obsažena technologie tzv. purifikace (očišťování), která má eliminovat zdravotní důsledky radiace. Také tuto technologii je možné zpeněžit: spíše než v případě radiace se ale purifikační program od 60. let uplatňuje v boji proti drogám. A protože bylo třeba, aby Hubbard na dálku řídil svoje rozrůstající se hnutí, vzniklo další množství jeho textů: jejich obsahem jsou tzv. administrativní technologie.

Právě administrativní technologie mohou poskytnout příklad podnikatelského využití „svatého textu“. Formál­ně jsou tyto texty psány jako dopisy pod hlavičkou Hubbardova úřadu komunikace (Hubbard Communication Office, HCO). Některé z nich vznikly na moři v době, kterou Hubbard trávil v mezinárodních vodách. I to přispělo k tomu, že všechny své instrukce vydával písemně a své manažerské, řídící a obchodní způsoby musel detailně popsat. Tak administrativní technologie vznikly. Scientologové je mají i po Hubbardově smrti k dispozici v obsáhlé třídílné knize „The Management Series“ (vydalo nakladatelství scientologických spisů „New Era Publishing“). K používání administrativních (a jakýchkoli jiných Hubbardových) technologií si musí zájemce zakoupit licenci. Vlastní je scientologická organizace Religious Technology Center (RTC), která tím pádem stojí na samé špici pyramidy scientologického hnutí. Předseda správní rady RTC, David Miscavige (*1960), je nástupcem Hubbarda v čele hnutí a uznávaná hlava všech scientologů.

Po nákupu licence mohou scientologové uplatnit administrativní technologie dvojím způsobem. Jednak je sami používají v podnicích, které zakládají. Tyto podniky ale nebývají vždy úspěšné: například v Česku vzniklo v 90. letech více než deset realitních kanceláří; úspěšná (a dodnes fungující) je jediná, a to ta, která řízení Hubbardovými manažerskými zásadami brzy opustila. Daleko úspěšnější jsou scientologové tehdy, když tyto technologie prodávají jiným firmám ve formě poradenství, personalistiky, školení, motivačních seminářů apod.

Budova firmy Business Success v Praze na Chodově. Otevřena byla roku 2007. Foto: autor.

Personalistických a poradenských podniků, nabízejících Hubbardovy administrativní technologie, působí v Česku několik (Hubbardova akademie administrativyPerformiaBernhard Schmitt). Pozoruhodný úspěch z nich vykazuje podnik Business Success. Firma sice vznikla už roku 1880 ve Vídni a roku 1992 otevřela pobočku v Bratislavě, ale teprve v Praze začala od roku 1996 skutečně slavit úspěchy. Pobočka v Brně se pak uchytila roku 2000, naopak vybudování poboček v Pardubicích, Ostravě ani Opavě se nezdařilo, ale i na těchto místech pořádá firma přednášky a semináře. V současnosti je v provozu pobočka v Plzni. Kritický popis jednoho ze seminářů, které na základě administrativních technologií firma poskytuje, a jeho zasazení do kontextu administrativních technologií, je zde. Představení jednoho ze zakladatelů pražské pobočky a současného majitele a ředitele firmy Business Success Ing. Rastislava Zachara (*1969) je zde nebo zde.

Scientologové přikládají úspěch svého podnikání mimořádné kvalitě Hubbardových technologií. Kritické seznámení s technologiemi nevyznívá tak jednoznačně. Zdá se, že je to spíše víra v dokonalost těchto textů, co způsobuje úspěch některých firem scientologů, když se myšlenky a postupy těchto textů snaží přesně a doslovně uplatnit. Ačkoliv to není možné změřit, z pozorování vyplývá, že tato víra silně motivuje scientology k nadšení a úsilí, a dokonce je až nutí prokázat, že technologie (a s nimi i celé Hubbardovo náboženství) jsou správné a pravdivé. Ostatně, je to právě víra v technologii, která přivede některé scientology k investici do nákupu licence. I tato investice je pak motivační silou k tomu, aby scientolog prokázal, že technologie opravdu fungují. Scientologické hnutí je možná unikátní náboženství v tom, jak dokáže víru svých členů ve „svatá písma“ svého zakladatele bezprostředně kapitalizovat.

Psali jsme v Dingiru:

téma „Scientologické církev“, Dingir 3 (4), 2000, plný text čísla: zde.

Zdeněk Vojtíšek, Docela lehce uvěřitelnéDingir 7 (1), 2004, str. 6–7.

Scientologická církev v podezření

OD ZDENĚK VOJTÍŠEKZANECHAT KOMENTÁŘNA SCIENTOLOGICKÁ CÍRKEV V PODEZŘENÍ

Scientologická církev v podezření

Zatímco v případě radžníšismu není pochyb o tom, že toto náboženství vzniklo kvůli Imigračnímu a naturalizačnímu úřadu Spojených států amerických (více o tom zde), se Scientologickou církví to tak jednoduché není. Její vznik byl možná také motivován snahou vyhovět představě amerického úřadu, v tomto případě Federálního daňového úřadu (IRS), ale Scientologická církev na rozdíl od radžníšismu skutečně existuje a funguje, byť je toto fungování v rámci scientologického hnutí okrajové. (Česká prezentace dianetiky a scientologie je zde.) A roku 1993 přisoudil Scientologické církvi daňovou úlevu i IRS.

csecz_dian9_325

Scientologické hnutí vzniklo ve Spojených státech roku 1950 jako hnutí praktikantů alternativní psychoterapie, zvané dianetika, a to na základě stejnojmenné knihy s podtitulem Moderní věda o duševním zdraví. Jejím autorem byl spisovatel brožur a knih v žánru science-fiction a pulp-fiction Lafayette Ronald Hubbard (1911–1986). Po počátečním velkém úspěchu „dianetického auditingu“ se tato sebezlepšovací metoda dostala do úzkých: odborná kritika byla zdrcující, a Dianetickým centrům se proto ztráceli klienti hned v počátku jejich existence. A tehdy, na přelomu let 1953 a 1954, vznikla Scientologická církev (první organizace byla zaregistrována ještě pod jiným jménem v prosinci 1953). O této transformaci psychoterapie na náboženství sdělují podrobnosti jen autoři, kteří jsou z různých důvodů ke scientologickému hnutí kritičtí, až nepřátelští.[1]

Jeden z nich, Gerard Armstrong (*1946), vydal pro účely soudního jednání ve svém sporu se Scientologickou církví přísežné prohlášení, v němž kromě jiného uvedl: „Hubbardův trik, jak se vyhnout právní odpovědnosti za podvodné sliby, spočíval v označení scientologie za ’náboženství‘.“[2] Také zakladatelův syn Lafayette Ronald Hubbard, Jr., který si v dospělosti po rozchodu s otcem změnil jméno na Ronald DeWolf (1934–1991), vydal u soudu svědectví: „Můj otec vždy trval na tom, že scientologie a auditing mají být založeny čistě na vědě a nikoli na náboženském přesvědčení nebo víře. Běžně jsme slibovali ’vědecké záruky‘ a tak jsme distribuovali literaturu. To byla vždy běžná praxe. Můj otec a já jsme stvořili ’náboženskou fasádu‘ jenom kvůli daním a abychom se vyhnuli tvrzením o podvodu. Skoro vždy jsme říkali téměř každému, že scientologie je opravdu věda, a ne náboženství, a že náboženská fasáda byla stvořena kvůli jednání s vládou.“[3]

Svědectví Roberta M. Harta je podobné: „Od dubna 1975 do dubna 1976 jsem měl na starost vztahy s veřejností ve scientologické sektě v Denveru v Coloradu. Byl jsem mnohokrát v televizi a v rádiu, abych propagoval scientologii. … Byl jsem si intenzivně vědom, že nejsme ani trochu náboženství v obecně přijímaném smyslu tohoto slova. Obecně v praxi scientologické sítě ale existovala přetvářka, a to v zesměšňování ’nedělních služeb‘, při nichž se objevoval ’pastor‘ v černém úboru a farářském kolárku katolických kněží a plácal pseudo-nábožensky znějící klišé. Nic z toho jsem neviděl, že by se v sektě praktikovalo. Když bylo třeba posílit náboženský dojem sekty, byl vytažen podivný kříž, intelektuální dítě L. Rona Hubbarda, oprášen a vystaven. To byla fasáda. Ostřílení scientologové se této maškarády obvykle neúčastnili kromě případů, kdy dělali křoví, aby vytvořili dojem farníků na bohoslužbě, a to jenom tehdy, když se očekávala velká návštěva veřejnosti.“[4]

Na základě těchto a dalších svědectví zastává nemalá část veřejnosti názor, že Scientologická církev je jen nástrojem, jak zajistit vysoké příjmy a právní ochranu výnosnému podnikání, jehož základem je oklamání klientů a manipulace s jejich myslí (více o těchto postojích například zde).

Nemusíme ale zůstávat v prostředí Spojených států, kde je diskuse o scientologickém hnutí místy opravdu bouřlivá. Pro Scientologickou církev v Česku vykonával funkci dobrovolného kaplana po řadu let muž, který jako odpadlík od této organizace řekl 1. března 2015 pro pořad radia Wave: „Církev [scientologická], to je velká bublina. Má to církevní znaky … vyznání víry … to je jenom plkání. Neznám jediného člověka ve scientologii, který by se toho držel.“ Pořad je dostupný zde.

Proti těmto svědectvím stojí existence Scientologické církve a všeho, co k církvi patří: vyznání víry, obřadů (svatebních – je popsán zde – a dalších), bohoslužeb (tzv. neděleních služeb, je popsána zde), dobrovolných duchovních – kaplanů, etických pravidel, a dokonce i charitativních aktivit. Na tomto základě vznikla řada odborných pojednání o Scientologic­ké církvi,[5] které náboženskou stránku scientologického hnutí chápou jako fakt, který je třeba odborně popsat, a vyhnout se přitom mravním soudům o jeho účelu a o jeho autentičnosti. Jak to vyjádřil například Régis Dericquebourg: „Ať už je to náboženství, nebo ne, scientologie je společenský jev a jako takový musí být studován bez jakéhokoli předsudku.“[6]

Poznámky:

[1] Podrobně o okolnostech vzniku Scientologické církve: ATACK, Jon, A Piece of Blue Sky. Scientology, Dianetics, L. Ron Hubbard Exposed, New York: A Lyle Stuart Book 1990, str. 137–145.

[2] Affidavit of Gerald Armstrong, 19. 3. 1986, Suffolk, Massachusetts, USA, str. 44, odst. 54.

[3] Affidavit of Ronald DeWolf a.k.a. L. Ron Hubbard junior, United States District Court for the District of Massachusetts, 1979. Civil Action No. 79-2491, dostupné zde.

[4] Reuben Hart aka Robert M. Hart, svědectví na podporu žaloby Lawrence D. Wollersheima na Scientologickou církev, Norwalk, Kalifornie, 1. 3. 1990, dostupné zde.

[5] Např. MELTON, J. Gordon, The Church of Scientology, Salt Lake City: Signature Books 2000; URBAN, Hugh B., The Church of Scientology. A History of A New Religion, Princeton: Princeton University Press 2011.

[6] DERICQUEBOURG, Régis, „How Should We Regard the Religious Ceremonies of the Church of Scientology“, str. 166, in: LEWIS, James R. (ed.), Scientology, Oxford University Press 2009, str. 165–182.

Náhledová fotografie ze scientologického centra v Malmö, Scientology Newsroom.

Psali jsme v Dingiru:

téma „Scientologické církev“, Dingir 3 (4), 2000, plný text čísla: zde.