Archív kategorií: L. Ron Hubbard

REVOLTA ve hvězdách

Díky Anonymous unikla na wikileaks kniha – scénář k dramatu, který Hubbard napsal. Jmenuje se Revolta ve hvězdách a pojednává o nejdůležitějším mýtu Scientologie, kde vystupuje mimozemšťan Xemu: https://www.wikileaks.org/wiki/Scientology_cult_%22Revolt_in_the_stars%22_(circa_1975)

Scientologie se zamotává do lží

PAVEL ČERNÝ, 18. února 2011

Boj o víru – Zakladatel scientologické církve si zřejmě vymyslel „zázrak“, na němž vystavěl dogma

Zdroj: https://www.lidovky.cz/domov/scientologie-se-zamotava-do-lzi.A110218_000038_ln_noviny_sko

Novináři zpochybnili příběh zázračného uzdravení zakladatele vlivné a bohaté scientologické církve. Ta se vehementně brání, ale zatím nepřesvědčivě.

NEW YORK / PRAHA „Když vidím, s jakou lehkostí lžete, bojím se sám sebe zeptat, v čem všem ještě vodíte lidi za nos?“ citoval časopis The New Yorker dopis hollywoodského scenáristy a režiséra Paula Haggise mluvčímu scientologické církve Tommymu Davisovi. Článek, který začíná příběhem Haggise, jenž se před nedávnem rozhodl od scientologů odejít, vzbudil za mořem velký poprask. Jeho autor v něm totiž mimo jiné zpochybňuje jeden z pilířů jejich dogmatu, a sice tak zvanou dianetiku, díky níž se zázračně uzdravil zakladatel církve Ron Hubbard.

Scientologové jsou dnes takřka po celém světě a provozují nejrůznější byznys a nadace, což jim podle odhadů společně s příspěvky ročně vynáší až půl miliardy dolarů. Mezi řadové členy patří takoví prominenti, jako jsou hollywoodští herci Tom Cruise nebo John Travolta. Na článek zveřejněný v časopisu The New Yorker zareagovali televizním spotem a odmítavým prohlášením otištěným na webových stránkách všech svých regionálních zastoupení včetně českého. Popírají v něm hlavně autorovo tvrzení, že je církev předmětem vyšetřování federální policie FBI.

Nejzajímavější věc, kterou se týdeníku povedlo zjistit, ale souvisí s příběhem zakladatele církve Rona Hubbarda. Ten za druhé světové války sloužil u námořnictva a jednoho dne utrpěl zranění, která jej upoutala „osleplého a zchromlého“ na lůžko. „Měl jsem poškozené nervy v očích a zraněnou kyčel a záda. Přede mnou byla mizerná budoucnost. Opustila mě rodina a přátelé, byl ze mě beznadějný mrzák,“ napsal Hubbard později ve svých pamětech. Jak tak ležel ve vojenské nemocnici v kalifornském Oaklandu, začal prý pracovat sám na tom, aby se zase uzdravil. „Nebyl nikdo, kdo by mi pomohl,“ dodal s tím, že to nakonec dokázal dík originální metodě, která je dnes nedílnou součástí scientologické víry. Problém je v tom, že k popisovaným událostem nejspíš nikdy nedošlo. Dostupné archivní záznamy týkající se služby Rona Hubbarda v armádě sice čítají na 900 stran, o zranění z bitvy v nich ale není ani slovo. Tedy v těch oficiálních. Existují totiž i jiné složky, které mají k dispozici scientologové, a ty zranění zmiňují. „Náš expert na vojenské archivy nám řekl, že nespatřuje jediný důvod pochybovat o pravosti těchto dokumentů,“ vzkázali k tomu scientologové.

Možných vysvětlení nabídli víc. A není divu, v sázce je totiž samotná existence církve. Sám mluvčí Tommy Davis týdeníku při debatě o Hubbardovi přiznal následující: „Jestli je pravda, že Hubbard nebyl zraněn, pak se ani nemohl zázračně vyléčit pomocí dianetiky, protože žádná zranění neměl, a proto by celá dianetika stála na lži, jakož i celá scientologie…“

Když The New Yorker naznačil, že je dokument ve vlastnictví scientologů podvrh – alespoň podle Erika Voelze, který spravoval tři desítky let archiv v St. Louis, kde jsou uloženy i Hubbardovy spisy – vyrukovali scientologové s dalšími dvěma vysvětleními. Podle prvního spadal Hubbard mezi vojáky, na které se vztahoval jistý stupeň utajení, a u takových bylo zvykem vést dvě složky – jednu pravou a jednu úmyslně zkreslovanou.

Druhé vysvětlení dokazuje Hubardovo zranění tím, že byl za něj vyznamenán. V dokumentu, který scientologové zaslali redakci, se praví, že obdržel Purpurové srdce. Scientologové pak připojili i fotografií vyznamenání. Mluvčí armádního Řádu purpurového srdce John E. Bircher to nicméně zpochybnil s tím, že se za dvojí zranění v akci, která Hubbardovi přisuzují scientologové, uděluje jiný typ Purpurového srdce. Další faux pas je to, že na fotografii všech Hubbardových medailí jsou i vyznamenání, která se v té době, to jest na konci druhé světové války, ještě neudělovala.

Zdá se zkrátka, že se scientologická církev začala zamotávat do sítě vlastních lží, což dokazují i slova už zmiňovaného režiséra Paula Haggise, který mluvčímu scientologů vyčítal, s jakou lehkostí v rozhovoru v televizi zapřel kontroverzní praxi zvanou „odpojení“. Ve stručnosti jde o to, že je člověk, který se rozhodne vystoupit z církve, de facto izolován. Pokud jsou v církvi další členové jeho rodiny, musejí s ním přerušit veškeré styky. „Všichni víme, že se to praktikuje,“ napsal Haggis mluvčímu církve. „A pro příklad nemusím chodit daleko. Před pár lety mně a mé ženě církev uložila, abychom se přestali stýkat s manželčinými rodiči…“

***

Scientologickou církev založil v roce 1954 Ron Hubbard. Scientologové jsou dnes takřka po celém světě a provozují nejrůznější byznys a nadace, což jim podle odhadů společně s členskými příspěvky ročně vynáší až půl miliardy dolarů. Mezi řadové členy patří takoví prominenti, jako jsou hollywoodští herci Tom Cruise nebo John Travolta.

L. Ron Hubbard vyplul před 110 lety

OD JAN SUŠERZANECHAT KOMENTÁŘNA L. RON HUBBARD VYPLUL PŘED 110 LETY

L. Ron Hubbard vyplul před 110 lety

Dnes si připomínáme kulaté výročí narození spisovatele sci-fi, laického terapeuta, vizionáře, hudebníka, námořního admirála, fotografa, filosofa, pedagoga, bojovníka proti drogám, antropologa, filmového režiséra, filantropa, malíře, pilota, zahradníka a ovšem vyhlášeného náboženského avanturisty a iniciátora množství kontroverzí, Lafayette Ronalda Hubbarda.

Dětství a jinošství

Muž, jehož proklamovaná šíře zájmů překonává i odvážnější apokryfní legendy o J. da Cimrmanovi, se narodil 13. března 1911 v Tildenu v americkém státě Nebraska v rodině pedagožky a bývalého vojáka US NAVY. Jeho otec se vrátil k armádě během první světové války a sloužil na základně na ostrově Guam.[1] Díky tomu prý Hubbard procestoval část Asie i Afriky a setkával se s místními šamany, čaroději, lamy a jinými inspirativními osobnostmi. Jako malý chlapec se též prý v Montaně, kde v té době rodina žila, spřátelil s indiány kmene Černonožců (Blackfoot), kteří jej naučili mnohým svým tajemstvím.[2] Jak ale upozorňuje britský religionista George D. Chryssides, přesvědčivé důkazy o událostech Hubbardova mládí lze nalézt jen velmi obtížně.[3]

Po návratu do Spojených států se Hubbard zapsal k univerzitnímu studiu na The George Washington University, zdá se ale, že je nedokončil, byť se později sám prokazoval tím, že studoval jadernou fyziku i psychologii. Od 30. let se pak živil psaním průměrných sci-fi příběhů. Když vypukla druhá světová válka, byl též rekrutován do amerického námořnictva. Ani zde však není jisté, zda se kdy zapojil do nějaké skutečné válečné mise.[4]

Badatel lidských duší

Po válce, roku 1950 publikoval Hubbard knihu, která zahájila jeho zcela novou životní dráhu a udělala z něj duchovního gurua nového typu: Dianetika – moderní věda o duševním zdraví. V ní představil svou zvláštní psychologickou teorii. Její přesné kontury zde nemusíme připomínat, existuje o nich hojnost religionistické literatury, na kterou čtenáře odkazujeme (tématu scientologie, vzešlé z dianetiky, bylo věnováno též číslo časopisu Dingir 4/2000).

Hubbardova psychologická a terapeutická metoda se ve zkratce opírá o přesvědčení, že lidský život je do značné míry determinován předchozími traumatizujícími zkušenostmi, které může terapeut – auditor – v průběhu postupných sezení pomocí metody auditingu pomoci klientovi odhalit a očistit se od nich. Sama teze není nikterak převratná, hubbardovským terapeutům bývá ovšem, přinejmenším, vyčítáno, že pro podobnou práci nemají ve skutečnosti potřebnou kvalifikaci, a mohou tudíž klientovi způsobit i značné škody (např. prací s falešnou pamětí, vyvoláním iluzorních vzpomínek na situace, které se nikdy nestaly).[5] Hubbard se své poznatky a metody snažil nabídnout dokonce i Americké psychologické asociaci, byl ovšem vcelku rezolutně odmítnut.[6]

„Založte si náboženství…“

Od prosté terapeutické techniky, kterou se snažil zapůsobit na akademické i laické publikum, se Hubbard postupně vydal na cestu náboženství. Jeho nová Scientologická církev, kterou založil koncem roku 1953, se velmi rychle stala pro mnohé synonymem záludné sekty a vystupuje takto jako určitý archetyp i v rozmanitých popkulturních kontextech (můžeme si vzpomenout na některé rysy americké diskuse o scientologii v epizodě The Joy of Sect seriálu Simpsonovi, či na píseň A Token of My Extreme od Franka Zappy). Na druhé straně se církev pyšní celou řadou popkulturních hvězd ve svých řadách (nejčastěji jsou jmenováni John Travolta a Tom Cruise, krom toho můžeme namátkou jmenovat i Kristie Alley, Priscillu Presleyovou či Chicka Coreu), což její zajímavost pro média a kulturu ještě zvyšuje.

Často kritizovaný je komerční rámec tohoto společenství. Již dianetická terapie byla pro Hubbarda zdrojem nemalých příjmů a kritici, kteří zpochybňují reálnost náboženského rozměru Hubbardovy nauky a praxe, tvrdí, že Scientologická církev je toliko mezinárodní obchodní korporace, která používá církevní registrace jen kvůli daňovému zvýhodnění.[7] Nedá se ovšem říci, že by sám Hubbard svým okázalým životním stylem a sebeprezentací tyto výhrady nějak zřetelně tlumil. Ostatně, právě o něm koluje v mnoha parafrázích, že již jako spisovatel vědeckofantastické literatury měl prohlásit: „Chce-li člověk opravdu vydělat milion dolarů, nejlepší způsob je založit vlastní náboženství.“[8]

Poznámky:

[1] R. Miller: Bare-faced Messiah: The True Story of L. Ron Hubbard, London: Joseph, 1987, s. 19.

[2] L. Ron Hubbard: A Profile, Kodaň: New Era Publications, 2012, s. 20.

[3] G. D. Chryssides: Scientologická církev, in: Ch. Partridge (ed.): Encyklopedie nových náboženství, Praha: Knižní klub, 2006, s. 378.

[4] Srov. D. E. Cowan, D. G. Bromley: Sekty a nová náboženství, Praha: Grada, 2013, s. 32.

[5] Srov. např. Z. Vojtíšek: Encyklopedie náboženských směrů v České republice, Praha: Portál, 2004, s. 260.

[6] Srov. D. E. Cowan, D. G. Bromley: Sekty a nová náboženství…, s. 33.

[7] Typicky např. S. A. Kent: Scientology – Is that a Religion?, Marburg Journal of Religion 4 (1999) 2; S. A. Kent: The Creation of “Religious” Scientology, Religious Studies and Theology 18 (1999) 2, s. 97–126; B. Beit-Hallahmi: Scientology: Religion or Racket?, Marburg Journal of Religion 8 (2003) 1; srov. též D. E. Cowan, D. G. Bromley: Sekty a nová náboženství…, s. 46.

[8] R. Miller: Bare-faced Messiah…, s. 148.