O České republice se někdy mluví jako o nejateističtější zemi v Evropě. Pouze 10-20 % lidí se hlásí k registrovaným náboženským organizacím nebo ustáleným vírám, zatímco zbytek tradiční ideu Boha odmítá. To však neznamená, že většinu naší země tvoří ateisté, spíše naopak. Nadpoloviční většinu občanů tvoří lidé, kteří si skládají vlastní eklektické duchovní přístupy. Zjednodušeně řečeno si většina lidí bere z různých duchovních směrů to, co se jim líbí nebo vyhovuje, a vytváří si vlastní systémy víry. A právě tato tendence a náchylnost k alternativní religiozitě je klíčem k pochopení toho, proč se Česká republika stala Mekkou nových náboženských hnutí (NNH).

NNH mají mnoho různých podob – sahají od východních jogínských praktik, přes ufologické skupiny až po seberozvojové kurzy s orientací na zisk. Česká republika oplývá desítkami, ne-li stovkami drobných i větších náboženských hnutí, které nabízejí lidem alternativní způsoby k duchovnímu osvobození. Některé jsou v Česku už takřka zažité a mají pevnou členskou základnu (zde můžeme zmínit například Svědky Jehovovy, Haré Krišna nebo Mormony), zatímco jiné se zde teprve snaží rozšířit a vyvolávají ve společnosti značné kontroverze. Nejvíce je v tomto ohledu pravděpodobně známé korejské hnutí Šinčchondži, proslulé svými manipulativními praktikami, spánkovou deprivací a drsnými fyzickými tréninky, dovádějící věřící na hranici vyčerpání.

Některá NNH také předstírají, že s náboženstvím nemají nic společného a že se jedná o seberozvojové nebo vzdělávací hnutí. Jednou z takových organizací je i Scientologie, nechvalně proslulá kontroverzní organizace z USA, kterou v 50. –80. letech propagoval její zakladatel L. Ron Hubbard. Na svědomí má únosy a věznění nevinných lidí či zpronevěřování peněz.

Scientologie u nás

Scientologie se do Československa dostala hned po sametové revoluci. Podle informací od bývalého zaměstnance Sea Orgu, Chrise Sheltona, bylo území východní Evropy určeno k hybridním pokusům o infiltraci státní správy a soukromých firem. Narozdíl od západní Evropy se Scientologická církev pro země východního bloku rozhodla využít jiného plánu. Zatímco v USA, Francii a Německu se scientologové chlubili tím, že jsou americkým daňovým úřadem uznáni jako skutečná náboženská organizace, v zemích bývalého východního bloku mělo být využito nenáboženské rétoriky a především byznys kurzů, za nimiž se dala scientologická nauka snadno skrýt.

Už v devadesátých letech vypukly první kauzy. Uniklé materiály od bývalých členů ukázaly, že se Scientologické církvi podařilo implementovat svoje učení do takových firem jako Telecom Chemapol, nebo Benzina a.s. Seznam je však mnohem delší a obsahuje i významnější podniky jako Česká spořitelna nebo Škoda Auto. Scientologických kurzů se však účastnili i tak významní lidé jako bývalý guvernér národní banky a expremiér České republiky Josef Tošovský. To byl ovšem jen začátek.

Scientologie má mnoho speciálních programů, přes něž se snaží proniknout do české společnosti. Novináři si v průběhu let všimli, že scientologie pořádá své kurzy na městských úřadech, policii, ale také školách či jazykovkách. Na Slovensku dokonce okolo roku 2001 propukla kauza, během níž bylo odhaleno, že scientologie infiltrovala americkou ambasádu a odváděla si odtamtud peníze do své organizace. Všechny tyto kauzy ale po čase vyšuměly do ztracena a tak se scientologie mohla dále nerušeně šířit.

Významnou postavou české scientologie je jistě Martin Kolenička, ředitel brněnské firmy HCA. Prošel všemi scientologickými kurzy (včetně těch nejdražších v USA) a je českým vyslancem vídeňského Celebrity centra – speciální organizace, sdružující středoevropské umělce napojené na scientologii.

Během několika let se Koleničkovi podařilo najít skupinu mladých influencerů a raperů, kteří se stali oddanými věřícími této církve. Nejslavnějším z nich je bezpochyby Marek Kaleta, známý spíš jako Revolta nebo Marcus X. Se scientologií začal okolo roku 2012 a pokoušel se ji šířit ve svých workoutových kempech pro mládež. V roce 2014 dosáhl stavu Clear a odjel do USA na speciální několikaměsíční trénink v Clearwateru, hlavním sídle Scientologické církve. Poté se vrátil zpět do ČR, vydal několik nových alb a začal zakládat firmy. Jak sám uvedl několikrát ve svých videích, jeho cílem je „získat moc a pozornost”, „vybudovat si armádu podnikatelů”, „koupit si nějaká média” a pak pomocí své oblíbené politické strany „ovládnout tuhle zemi.” Nebo jak to popisuje v písni na albu The Man z roku 2023, „To, o co se snažím, je…vytvořit velké impérium… a v ten pravý čas zaútočit ve velkém.”

Současné kontexty

Je přitom veřejným tajemstvím, že se Kaleta už dlouho setkává s Jindřichem Rajchlem, organizátorem protestů a předsedou strany PRO. Má zájem s ním do budoucna spolupracovat. Tuto možnost potvrdil i Rajchl, který označil Kaletu za člověka, který by na protesty mohl dovést mladé lidi.

Co vlastně Kaletu a Rajchla tolik spojuje? Respektive – co mají společného scientologická víra a Rajchlovy pohledy na svět? V první řadě důraz na peníze a obchodní svět. Zadruhé konspirační teorie, na nichž Rajchl své hnutí vybudoval a na nichž je založena i scientologie. Zatřetí odpor k západním institucím a nedůvěru v demokracii, kterou jsou obě skupiny ochotné pohotově vyměnit za „osvícenou diktaturu.”  Společná nenávist k některým skupinám (jako například LGBTQ+ komunitě) je pak už jen třešničkou na dortu.

Ty samé postoje má i další významný scientolog, respektive scientologický pár, totiž Ondřej Geršl a K.S. Možná je neznáte podle jména, ale jistě znáte jejich konspirační web s názvem AC24. Geršl je vycvičeným auditorem, tedy scientologickým „hypnotizérem”, který se učí jak zmanipulovávat druhé. K.S. je zase na OT levelech, tedy tajných zasvěcovacích stupních, kde se lidé učí o mimozemském původu své duše a pokouší se ze své hlavy odstranit tzv. „Mimozemské implantáty”. A pokud vám to přijde trochu přitažené za vlasy, pak vás možná překvapí, že se za tyto kurzy a tajné zasvěcovací stupně platí miliony korun. Konspirace se tak stávají nejen výhodným byznysem, ale také cílenou dezinformační strukturou, ovlivňující českou společnost z pozadí.

Scientologové se však neorientují jen na byznys, politiku a celebrity. Zakládají v Česku mateřské a základní školy (Basic), jazykovky (Lite, Face2Face), pořádají protidrogové přednášky (Řekni drogám ne, Narconon) a vedou kluby pro začínající influencery a podnikatele (Smart Network). Téměř nikdy přitom otevřeně nezmiňují, že jsou scientologové – používají raději termíny jako „Dianetika”, „Anatomie lidské mysli” nebo prostě „Hubbardova aplikovaná technologie”.

Česká situace však není unikátní. Podobné případy se objevily ve všech zemích, kde Scientologická církev aktivně působí – v USA došlo několikrát k vyšetřování, naposledy v roce 2011 úřadem FBI, v Německu mají scientologové zakázané vstoupit do veřejných nebo státních úřadů, ve Francii jsou považováni za nebezpečnou sektu, a mohli bychom pokračovat. Důležité však je uvědomit si situaci, v níž jsme se jako společnost ocitli. Jak bylo zmíněno na začátku, scientologie není jediným novým náboženským hnutím, které se snaží získat vliv a transformovat naši společnost k obrazu svému.

Bojovníci hybridní války

Podobných uskupení, která pomocí hybridních válek rozkládají společnost, je v poslední době bohužel čím dál tím více. Česká republika je navíc jedna z mála zemí, která nemá legislativní ochranu před nebezpečnými sektami. V náboženských státech si tato pravidla obvykle vynutí dominantní náboženské uskupení, ale v sekulárních státech k tomuto kroku obvykle sahají zákonodárci.

Země jako Kanada, Francie, Německo nebo Rakousko mají seznam nebezpečných náboženských uskupení, která jsou v některých případech hlídána státní bezpečnostní službou. Je načase uvažovat, zda by podobné nástroje nebyly užitečné i v Česku. Jak se totiž ukazuje na příkladu sekty Domu Otce a sekty Dvanácti kmenů, Česká republika se kvůli svým nedostatečným zákonům stává hnízdištěm pro taková uskupení. Některá radikální uskupení, vyhnaná z jiných států, se sem totiž stěhují a české úřady tomu nijak nebrání. Reportérky z Investigace.cz shrnuly lákavost České republiky pro sekty titulkem „Země zaslíbená”.

Zbývá tedy jen doufat, že se tato situace brzy změní. Vzhledem k zájmu lidí o True crimes a případy sekt (třeba té nedávné kutnohorské sekty s Guru Richardem) by se z nebezpečných sekt mohlo stát celospolečenské téma, které by nakonec vytvořilo prostředí pro politický kompromis a určitou zákonnou formu, která by neomezený růst a šíření fanatických náboženských uskupení alespoň trochu zastavila.