Jsou mezi námi a i přes snahu se skrývat tahají za nitky v různých sektorech. Řeč je o scientolozích. Své si s nimi prožil i šestadvacetiletý Martin P., který působil jako lektor v jednom z jejich dětských center. „Scientologové speciálními postupy trénují děti na to, aby s nimi mohli co nejlépe manipulovat, a to samozřejmě bez vědomí rodičů,“ uvádí pedagog v 1. dílu seriálu Ztracená víra.
Jak jste se dostal ke scientologům? V podstatě to byla až šíleně obyčejná událost. Jsem vystudovaný učitel z Prahy a jako mnoho dalších jsem hledal práci na různých internetových portálech. V učení dětí jsem vždy viděl velký smysl, ale nechtěl jsem jít na úplně klasickou školu. Přál jsem si najít místo, kde by mohla výuka probíhat více individualizovaně. Netrvalo to vůbec dlouho a narazil jsem na inzerát, který pro mě byl naprosto dokonalý.
Co v něm stálo? Hledali lektora pro děti, které trápí různé problémy s učením, ale i třeba poruchy autistického spektra. Bylo vždycky mým snem těmto dětem pomáhat. Mimo to se předmětné studijní centrum nacházelo blízko mého bydliště a plat taky nebyl vůbec špatný, právě naopak, byl nadstandardní. Rozhodně jsem ale nevěděl, že se jedná o scientology. Nikde to samozřejmě neuváděli. A všechno na první dojem působilo velice věrohodně.
Správný scientolog je bohatým byznysmenem, který po všech směrech musí vyzařovat úspěch.
Základní škola a mateřská škola Basic, o. p. s., nedávno informovala o svém úspěchu: je jím pozitivní hodnocení ve zprávě o hloubkové inspekci, která v brněnském školském zařízení proběhla v listopadu 2017 (zpráva je k dispozici zde). Skutečnost, že škola je součástí scientologického hnutí, zpráva nijak nereflektuje; konstatuje pouze, že „je zapojena do mezinárodní organizace Aplikované scholastiky“, že „vzdělávání vychází z principů studijní technologie L. Rona Hubbarda“ a že „jako základní předpoklad k poskytování vzdělávání ve škole všichni absolvovali seminář k výukové metodě L. R. Hubbarda“.
Aplikovaná scholastika je „střechová“ mezinárodní organizace, která v rámci scientologického hnutí poskytuje tzv. studijní technologie. Tyto pedagogické zásady a metody nejsou viditelně nijak náboženské a ani složité či převratné (stručně jsou popsány zde, stejný článek obsahuje i krátkou reportáž z brněnské školy Basic). Je možné předpokládat, že v rámci scientologického hnutí může tato pedagogická část sloužit jednak jako „vstupní brána“ ke scientologickému náboženství, anebo jako „výkladní skříň“ pro podporu veřejného obrazu Scientologické církve jako obecně prospěšné, altruistické organizace. V českém prostředí se ale nezdá, že by tyto funkce byly významně plněny. Vypadá to, že studijní technologie dávají některým českým scientologům především možnost uplatnit se v zaměstnání, které je pro ně smysluplné, které je udržuje v kontaktu se scientologickou naukou i společenstvím scientologů a které slouží i některým dětem tohoto společenství.
Snad právě díky této třetí funkci jsou Hubbardovy studijní technologie v Česku využívány tak úspěšně, a to ve třech projektech. Prvním jsou anglické jazykové školy LITE. V Praze vznikla škola již roku 1997. V současnosti odkazuje internetová prezentace školy k pobočkám ve 12 městech Česka. První studijní centrum Basic bylo založeno v Praze roku 2002. Centra jsou určena dětem (a jejich rodičům), které mají problémy s učením. Je jich v současné době 18 a otevření dalšího se připravuje; na Slovensku působí v 9 městech (internetové prezentace jsou zde, resp. zde). Na tento druhý projekt navázaly školy v Brně a nedávno i v Praze. Brněnské školy (mateřská a základní), které ocenila výše zmíněná inspekce, vznikly roku 2009. Nyní má základní škola už oba stupně. Od roku 2014 existuje mateřská a základní škola i v Praze. Je pozoruhodné, že v čele všech tří scientologických pedagogických projektů stojí ženy: Eva Řehořková a Andrea Macháčková (LITE a studijní centra Basic) a Svatava Kovářová (školy Basic). Úspěch těchto dámských aktivit kontrastuje s neúspěchem šíření dianetiky (psychoterapeutické metody, která je středem praktického života scientologů) v poněkud živořících Dianetických centrech.
Otázka kvality poskytovaných pedagogických služeb nemůže být zodpovězena jednoznačně. Zkušenost ukazuje, že klienti služeb vycházejících z Hubbardových studijních technologií bývají spokojeni. A to navzdory tomu, že práce s poruchami učení ve studijních centrech není odborná. I tam ovšem pravděpodobně platí slova o „empatické, partnerské komunikaci“, jimiž inspektoři ocenili pracovníky brněnské školy. Ano, je představitelné, že víra ve spásný potenciál Hubbardova učení (včetně jeho studijních technologií) vybavuje scientology mimořádnou touhou prokázat, že tyto technologie fungují. To je motivuje k zájmu, nadšení, kreativitě či pracovitosti v míře, která v české společnosti zajistila těmto scientologickým projektům pozoruhodný úspěch.
Všechny fotografie: autor. Na náhledové fotografii je škola v Brně.