www.r-factor.cz: málo známé informace o scientologické církvi (sektě) a jejích aktivitách jako jsou Dianetika, LITE, PERFORMIA, Business Success, BASIC...

ZA MOSTEM JE XENU

Margery Wakefieldová: zážitky bývalé členky scientologické sekty

Kapitola 5: plavou ryby? létají ptáci?

 

Byla jsem ve zvláštním městě, kde byly všechny budovy v monotónních odstínech šedi. Stála jsem uprostřed široké ulice a okolo mne běžely stovky lidí, křičely na mne a ukazovaly mi, ať je následuji. Cítila jsem nebezpečí. Každý běžel směrem k otvoru ve zdi. Vypadal jako vchod do metra. Jak jsem běžela do temného otvoru, dveře se za mnou těžce zabouchly.

V té temnotě jsem viděla lidi přitisknuté k sobě, někteří plakali, jiní mlčeli. Náhle jsem pochopila, že je to letecký kryt při bombardování. Byla jsem v nějakém městě budoucnosti. Tváře okolo mne odrážely hrůzu, kterou jsem cítila uvnitř. Náhle jsem cítila, jak cosi s ohromnou silou dopadlo na zem nad námi. Zem se divoce třásla. Několik lidí vedle mne křičelo a panika se šířila. Věděla jsem, že nemáme naději. Zem se zběsile otřásala a veškerý život nad námi byl zničen.

Otevřela jsem oči. Slunce svítilo skrze přední okna. Ach, pomyslela jsem si s úlevou, to byl jen sen. Potom jsem si uvědomila, že se zem opravdu chvěje. Obrázky na protější stěně bouchali o zeď. "Co se děje?" řekla jsem nahlas. Na druhé straně pokoje mne se zájmem sledoval opálený muž s temně modrýma očima. Měl oblečenou bílou uniformu se zlatou stuhou na rameni. Seděl na svém lůžku a obouval se.

"Neboj se, to jsou jen malé otřesy," očividně ignoroval třesoucí se pokoj. "To je tady každou chvíli."

Nic jsem neřekla. Jen jsem tam ležela a tiskla se pod přikrývkou a čekala, až to zemětřesení skončí.

"Nikdy jsem nic takového nezažila." Snažila jsem se, aby mi v hlase nezněla panika, kterou jsem cítila. "Pokud jsou toto jen malé otřesy, nerada bych zažila velké."

Dívala jsem se zvědavě na svého spolubydlícího. Když jsem se v noci vrátila z učebny, pokoj byl prázdný. Vyčerpaná jsem usnula a během noci jsem si nevšimla, že by někdo přišel. Třetí postel také vypadala na to, že v ní kdosi spal.

"Členové Sea Orgu toho mnoho nenaspí," poznamenala jsem. "Ani jsem si nevšimla, kdy jste v noci přišli."

Podíval se na mne a usmál se. "Nemůžeme myslet na spánek, když je třeba vyklírovat planetu," řekl moralizujícím tónem. "Potom se vyspíme do sytosti. Ron říká, že každá minuta času je jako zlatka, kterou je nutno využít. A jak ji využijeme, takový bude osud Země." Podíval se na mne s výzvou v očích a já jsem se náhle cítila provinile.

"Mimochodem, kolik je hodin?" zeptala jsem se, protože jsem nikde v pokoji neviděla hodiny. "Je 0800," odpověděl vojenským způsobem. "Neměla jsi být na kurzu?"

"Ach, ne, zaspala jsem," zakvílela jsem. Popadla jsem šaty a běžela do koupelny na chodbě. A za pár vteřin už jsem sprintovala do centra. Toto ráno nebyl čas na kávu. Měla jsem jen vteřinku na to, abych postřehla teplý úsměv sluníčka vysoko na ranní obloze.

Vešla jsem do učebny a hledala Georga. Právě zkoušel jednoho ze studentů. Když jsem se podívala jeho směrem a pokoušela se upoutat jeho pozornost, zaslechla jsem za zády hlas.

"Slečno Wakefieldová, máte zpoždění." Bylo v tom více obviňování než konstatování. Otočila jsem se a podívala do ocelových očí supervizorky kurzu. "Obávám se, že musíte jít na etiku." Podala mi růžový list papíru, na který napsala: "Přišla pozdě na studium. Vyřešit na etice."

"Etika?" podívala jsem se na ni a čekala vysvětlení.

"Etika. Tam vzadu. Na dveřích je nápis." Ukázala na kancelář na konci chodby.

Poslušně jsem přešla chodbou a zaklepala na polootevřené dveře. Na dveřích byl nápis: "Etika. Velitel." (Ethics. Master at Arms)

"Dále," zazněl jakoby dětský hlas.

Podívala jsem se do místnosti a uviděla jsem mladého puberťáka sedět u stolu za E-metrem. "Co se děje?" podíval se na mne chladně.

"Přišla jsem pozdě na studium," vysvětlila jsem a podala jsem mu růžový papír. "Zaspala jsem. Včera večer jsem byla velmi vyčerpaná."

"Máte nějaký protizáměr vůči účasti na kurzu?" podíval se na mne obviňujícím pohledem.

"Protizáměr?" zeptala jsem se.

Podal mi scientologický slovník. "Najděte si to," přikázal.

Vzala jsem slovník a rychle nalistovala "P". "Protizáměr," četla jsem. "Rozhodnutí následovat cíl, který je v přímém rozporu se známými cíli skupiny.

"Potřebujeme najít protizáměr, který způsobil váš pozdní příchod na kurz," řekl věcně.

"No, já si myslím, že to bylo jednoduše proto, že mne nikdo nevzbudil. Nemám budík. Chtěla jsem si nějaký koupit, ale všechny peníze jsem dala za kurz," podívala jsem se na něj bezmocně. Proč vlastně cítím provinění?

"Chci vás upozornit, že jste ve stavu Nebezpečí," podíval se na mne chladně.

Proč se tolik omlouvám před takovýmto děckem, divila jsem se. Nemohlo mu být více než třináct nebo čtrnáct. Navzdory tomu měl výraz, jakoby byl o mnoho starší. Mluvil s autoritou dospělého, který je zvyklý rozkazovat ostatním.

"Co je ten stav nebezpečí?" cítila jsem se stále více nejistá.

"Toto," řekl a podal mi svazek papírů, které byli vytištěny červeně a svázané dohromady a nadepsané: "Stavy" (Kondice). "Vraťte se do učebny, nastudujte tyto materiály, HCOB, a nechte se z nich přezkoušet. Dovtípila jsem se, že HCOB je zkratka pro Hubbard Communication Office Bulletin – buletin, oběžník Hubbardovy komunikační kanceláře, což bylo vytištěno na vrchu první strany. "Až to dokončíte, vraťte se za mnou. A určitě se podívejte na všechna nepochopená slova." Zahleděl se do své práce a já jsem si uvědomila, že mne propustil.

Vrátila jsem se do učebny a začala číst jeho bulletin.

Stavy (kondice). Kondice je operační stav; ve fyzikálním vesmíru existuje několik vzorců spojených s těmito operačními stavy.

Následovala tabulka dvanácti kondic, které se shora dolů nazývali: Změna moci, Moc, Nadbytek, Normál, Nouze, Nebezpečí, Neexistence, Přítěž, Pochyby, Nepřítel, Zrada, Zmatek.

Pod každou kondicí byl vzorec. Vzorce se mají aplikovat postupně, bylo napsáno, dokud se nedokončí celý vzorec; pak může osoba požádat o povýšení do následujícího vyššího stavu.

Vzorec pro stav Zmatku, nejnižší ze kondic, zní: ZJISTI, KDE JSI!

"Kdo ví, co to znamená?" pomyslela jsem si. Přečetla jsem si tu větu pozorně. Rozuměla jsem všem slovům, ale stále mi to nedávalo žádný smysl. Ale rozhodla jsem se neptat se.

"Zrada," četla jsem dále.

... se definuje jako zneužití důvěry. Vzorec pro kondici Zrady je: ZJISTI, ŽE JSI.

Četla jsem dále.

Když je osoba zapřísáhlým a vědomým nepřítelem jednotlivce, skupiny, projektu nebo organizace, nachází se ve stavu Nepřítel. Vzorec pro kondici Nepřítel má také jen jeden krok: ZJISTI, KDO OPRAVDU JSI.

Další vzorec byl složitější.

Když někdo nedokáže zaujmout jasné stanovisko vůči jednotlivci, skupině, organizaci nebo projektu, nachází se v kondici Pochyby. Vzorec je:

1. Čestně se informuj o skutečných záměrech a aktivitách tohoto jednotlivce, skupiny, projektu nebo organizace; dej přitom na stranu všechny předsudky a pomluvy.

2. Prozkoumej statistiky tohoto jedince, skupiny projektu nebo organizace.

3. Rozhodni se na základě "největšího dobra pro největší počet dynamik", zdali se na to má či nemá zaútočit, zda-li se to má či nemá poškodit, potlačit nebo se tomu má pomoci.

4. Ohodnoť sebe nebo svou skupinu, projekt nebo organizaci podle záměrů a cílů.

5. Zhodnoť svou vlastní statistiku nebo statistiky své skupiny, projektu či organizace.

6. Připoj se nebo zůstaň nebo se spřátel s tím, kdo postupuje směrem k největšímu dobru pro největší počet oblastí života, a oznam tento fakt veřejně oběma stranám.

7. Udělej vše, co je možné ke zlepšení činnosti nebo statistik osoby, skupiny, projektu nebo organizace, v níž jsi zůstal nebo k níž jsi se připojil.

8. Proder se nahoru kondicemi v nové skupině, pokud jsi přešel jinam, nebo kondicemi skupiny, v níž jsi zůstal, pokud ti tvoje zakolísání vůči ní snížilo tvé postavení.

"Dynamiky." To slovo se používalo v novém a neznámém kontextu. Vzala jsem scientologický slovník.

"Dynamiky," rychle jsem si nalistovala správnou stranu. "Dá se říci, že v životě existuje osm pudů," četla jsem.

Nazýváme je dynamiky. Jsou to motivy a motivace. Nazýváme je osm dynamik.

První dynamika je pud existovat jako jedinec. Zde je naplno vyjádřena individualita. Nazýváme ji dynamika jedince.

Druhá dynamika je pud existovat jako sexuálně nebo bisexuálně aktivní bytost.

Zamrkala jsem. Přečetla jsem to dobře? Podívala jsem se znovu. Ano, bylo to tak.

Tato dynamika má ve skutečnosti dvě složky. Druhá dynamika (a) je samotný sexuální akt a druhá dynamika (b) je rodinná jednotka, včetně výchovy dětí. Můžeme ji nazvat sexuální dynamika.

Třetí dynamika je pud existovat v rámci skupiny jednotlivců. Škola, společnost, město, národ jsou částmi třetí dynamiky, každá díl z nich je třetí dynamikou. Nazýváme ji také skupinová dynamika.

Čtvrtá dynamika je pud existovat v rámci lidstva. Zatím co bílou rasu je možno považovat za třetí dynamiku, všechny rasy dohromady tvoří čtvrtou dynamiku. Můžeme ji nazvat dynamikou lidstva.

Pátá dynamika je pud existovat v rámci živočišné říše. To zahrnuje všechny živé tvory, živočichy i rostliny. Ryby v moři, zvěř na polích a v lesích, trávu, stromy, květiny a cokoli přímo a vnitřně motivované životem. Můžeme ji nazvat živočišná dynamika.

Šestá dynamika je pud existovat v rámci hmotného vesmíru. Hmotný vesmír se skládá z hmoty, energie, prostoru a času. V scientologii používáme slovo složené z jejich prvních písmen, MEST (Matter = hmota, energy = energie, space = prostor, time = čas). Můžeme ji nazvat dynamikou vesmíru.

Sedmá dynamika je pud existovat v rámci ducha nebo jako duch. Vše duchovní, nezávisle na tom, zda to má či nemá identitu, spadá pod sedmou dynamiku. Můžeme ji nazvat duchovní dynamika.

Osmá dynamika je pud existovat jako nekonečno. Bývá také označována jako Nejvyšší Bytost. Starostlivě dbáme na to, aby se věda scientologie nemíchala do dynamiky Nejvyšší Bytosti. Můžeme ji nazvat nekonečná nebo Boží dynamika.

Dočetla jsem tato dlouhá vysvětlení. Tak toto je nový způsob rozdělování a uvažování o životě, pomyslela jsem si. Dobře, toto zvládám. A ulevilo se mi při zjištění, že scientologie věří v Boha. (O tom mi bylo souzeno dozvědět se více během mé další scientologické kariéry.) Vrátila jsem se ke kondicím.

Další kondicí byla Přítěž. Ta měla vzorec:

1. Rozhodni se, kdo jsou tvoji přátelé.
2. Zasaď účinnou ránu nepřátelům skupiny, jíž jsi předstíral, že jsi členem, nehledě na osobní nebezpečí.
3. Naprav škodu, kterou jsi udělal, tím, že osobně přispěješ daleko více, než se od člena skupiny běžně požaduje.
4. Požádej o dovolení znovu vstoupit do skupiny tím, že si vyžádáš svolení každého člena skupiny, do níž se chceš vrátit, a opět se začleň jen v případě, že to většina dovolí. Jsi-li odmítnut, opakuj bod 2, 3 a 4 dokud ti není povoleno, aby ses znovu stal členem skupiny.

Vzorec pro Neexistenci byl jednodušší:

1. Najdi komunikační linie.

2. Uveď se ve známost.

3. Zjisti, co je potřebné nebo žádané.

4. Dělej to, produkuj to a /nebo to prezentuj.

Chtělo se mi zívnout, ale když jsem se kradmo podívala, jak supervizorka krouží okolo stolů, rozhodla jsem se to potlačit.

Dále jsem si přečetla vzorec pro Nebezpečí, to je tedy ten vzorec, který se měl týkat mne. Vzorec zněl:

1. Obejdi zvyky nebo běžné rutiny.

2. Zvládni danou situaci a jakékoli nebezpečí v ní.

3. Přiděl si kondici nebezpečí.

4. Dej svou osobní etiku do pořádku tím, že zjistíš, co děláš neetického a pomocí sebekázně to naprav a staň se čestným a přímým.

5. Přeorganizuj svůj život tak, aby ses do takovéto nebezpečné situace příště nedostal.

6. Formuluj a přijmi pevnou směrnici, která v budoucnu podobné situace předem objeví a zabrání tomu, aby se opakovaly.

Takže mám vlastně udělat to, pomyslela jsem si, že si jednoduše najdu někoho, kdo mne ráno vzbudí, takže se to nebude opakovat. To je docela lehké. Přečetla jsem si buletin o kondicích ještě jednou, snažila jsem se to pochopit. Podle teorie, když správně použiji vzorec pro svou momentální kondici, takže Nebezpečí, měla bych se posunout nahoru na následující vyšší kondici. To by pro mne znamenalo stav Nouze. Část vzorce pro Nouzi souvisela se změnou operačního základu. "Musíš si upevnit disciplínu nebo upevnit etiku, jinak tě život sám naučí disciplíně." to znamená, že odteď musím velmi disciplinovaně chodit včas na studium, uvědomil jsem si. No, to není problém.

A když vyváznu z Nouze, budu v Normálu.

Vzdychla jsem si. Neuvědomila jsem si, že zaspání může být takové složité. Určitě to už příště neudělám, jak jen to bude v mých silách.

Dočetla jsem směrnici, vrátila jsem se ke Georgovi a požádala ho, aby mne přezkoušel. Udělal to a já jsem lehce prošla. Teď jsem se ještě měla vrátit k tomu mladému diktátorovi z etiky.

Když jsem vešla, zdvihl zrak. "Použila jsi správný vzorec?" zeptal se odměřeně.

"Myslím, že ano," podívala jsem se na něj nejistě. "Vyšlo mi, že si musím někoho najít, aby mne každé ráno vzbudil."

"Hlavně si zabezpeč, aby se to už víckrát neopakovalo, jinak budeš v kondici Přítěže," varoval mne. "OK. Můžeš se vrátit na kurz." Podepsal růžový papír a vrátil mi ho. "Toto vrať supervizorce kurzu."

"Mohu se tě na něco zeptat?" řekla jsem. "Tyto kondice, na co to je dobré? To se používá jen během kurzu?"

Blahosklonně se na mne zadíval. "Kondice etiky jsou jedním z největších darů, které nám Ron dal. Scientolog tyto stavy využívá v každé oblasti svého života. V každé. Tyto stavy můžeš použít na cokoli, co děláš. Když se nad tím zamyslíš, nezáleží na tom, co právě děláš, vždy jsi v jednom z těchto stavů. Celý fígl je v tom, vědět, v kterém stavu právě jsi a potom aplikovat správný vzorec. A když to dokážeš, nikdy nic nepokazíš."

"Děkuji," řekla jsem uchvácená takovou moudrostí od někoho takto mladého. To byl celkem jiný pohled na život. Budu se nad tím muset ještě zamyslet. Začala jsem mít pocit, že vlastně nic nevím a že se toho mám ještě hodně co učit. Scientologie byla zkrátka složitá.

Vrátila jsem se do kurzu a podala růžový papír supervizorce. Přikývla a já jsem se vrátila na své místo.

"Připravená na další TR-ka?" Zdvihla jsem oči a uviděla vedle sebe Georgea.

"No jasně," odpověděla jsem, celá žhavá pokračovat v kurzu.

Vrátili jsme se k židlím vzadu. K mému překvapení mi podal kopii Alenky v říši divů. Otevřela jsem buletin tréninkových rutin, který jsme používali včera.

Tréninková rutina 1. Drahá Alenko

Účel: Naučit studenta pronést povel nově, v nové jednotce času, bez napětí nebo přemáhání a bez používání jakýchkoli prostředků.

Povely: Z knihy Alenka v Říši divů jsou vybrány fráze (přímá řeč), které jsou pronášeny ke koučovi. To je opakováno do té doby, dokud kouč není spokojen s tím, jak k němu fráze dorazila.

"V pořádku," podíval se na mne George vesele. "Start!"

Otevřela jsem knihu a vybrala větu. Potom jsem se podíval na Georga a jasně mu řekla: "Mohl by jsi mi prosím vysvětlit, proč malujete ty růže?" On sám dělal opět TR 0, díval se mi upřeně do očí svým klidným pohledem bez jediného mrknutí.

"Dobře," řekl. "Zkus jinou větu."

"OK." Nalistovala jsem jinou stranu. "Podle mého názoru vůbec nepřemýšlíš," řekla jsem a opětovala jsem mu pohled. Proč jsem se cítila jako robot? Mám snad opravdu lidi oslovovat takovýmto způsobem? Nezdálo se mi to přirozené.

Rozhodla jsem se dělat cvičení a nechat otázky na později. (Jediným problémem bylo to, že ono "později" nikdy nebylo. Ale o tom později.)

V dalším drilu četl George věty z knihy a já jsem je měla potvrdit. "Potvrzení," přečetla jsem si v buletinu, "je způsob kontroly preklírovy komunikace."

"Nebylo od tebe slušné, že jsi si sedla bez vyzvání," přečetl mi Geoge.

"OK," řekla jsem plaše.

"V tomto cvičení se máš snažit o to," poučil mne George, "aby jsi skutečně přijala to, co ti říkám. Měla by jsi být schopna tu větu zopakovat slovo od slova. Takže ať tvá potvrzení opravdu znamenají, že jsi mne vyslechla. Asi takto. Dobře! V pořádku! Děkuji!" Předvedl mi pár dobrých potvrzení. Zkusila jsem to opět s větší sebedůvěrou.

"Nikdy jsem neviděl, aby se mi dům postavil do cesty," řekl.

"V pořádku," řekla jsem pevně.

"Fajn, Tak co jsem řekl?" zkoušel mne George.

"Nikdy jsem neviděl, aby se mi dům postavil do cesty," zopakovala jsem.

Po několika dalších větách jsme se dostali k dalšímu drilu.

Dril TR 3 mne měl naučit položit otázku, dostat na ni odpověď a potvrdit odpověď ve "stejné jednotce času". Měli se použít otázky: "Plavou ryby?" a "Létají ptáci?"

"Plavou ryby?" zeptala jsem se Georga, který udržoval TR 0.

"Víš, raději bych hovořil o ptácích," odpověděl.

Podle pokynů v buletinu jsem mu jemně řekla: "Opakuji auditovací otázku. Plavou ryby?"

"Ano, jasně, stále plavou," odpověděl mi.

"Dobře," potvrdila jsem s pocitem vítězství.

Dělali jsme tento dril a následující TR 4, který byl stejný, jen s tím rozdílem, že George měl více možností rušit.

"Létají ptáci?" ptala jsem se Georga. Předstíral, že se hněvá a zdvihl se ze židle.

"To je blbost. Jdu odtud pryč," řekl a pohnul se ke dveřím.

Opět, podle pokynů v buletinu jsem vstala a fyzicky jsem ho vrátila na židli. Měla jsem za úkol získat odpověď za každou cenu. Bylo na mně, abych si udržela kontrolu nad situací.

"Létají ptáci?" zeptala jsem se znovu.

"Jasně, stále létají," souhlasil.

"Výborně!" s chutí jsem potvrdila.

"V pořádku, udělala jsi TR 4," řekl George s uznáním. "To bylo dobré." Teď jsem byla připravena na poslední čtyři TR-ka, která se jmenovala "TR vyšší indoc". Tyto TR-ka, jak mi George vysvětlil, mne měli naučit udržet si větší kontrolu při sezení (auditování).

Na prvním drilu jsem měla vodit Georga okolo místnosti, používat přitom přesně stanovené příkazy a potvrdit každou jeho akci.

Příkazy zněly takto:

Podívej se na tuto stěnu. Děkuji.
Přejdi k té stěně. Děkuji.
Dotkni se té stěny. Děkuji.
Otoč se. Děkuji.

Opakovali jsme tento dril dvacet minut, až se mi začala točit hlava. Nevím proč, ale to opakování příkazů mne uspávalo.

Na dalším drilu byly ty samé příkazy, ale měla jsem fyzicky pomáhat Georgovi k požadovaným pohybům. Bylo to lehké a zvládli jsme to rychle.

Další TR-ko se jmenovalo "Tón 40 na předmět." Byl to zajímavý dril. "Tón 40" byl podle scientologického slovníku "pozitivní požadavek bez očekávání či předpokládání myšlenky odporu, to jest tedy absolutní kontrola."

George si sedl vedle mne a na židli naproti mně položil velký a těžký popelník. Přečetla jsem si pokyny v buletinu. Vzala jsem popelník do ruky a zařvala jsem tak hlasitě, tak to jen šlo: "Postav se!" Pak jsem zdvihla popelník ze židle a držela ho ve vzduchu. "Děkuji," potvrdila jsem popelníku. "Sedni si na tuto židli!" zařvala jsem a položila popelník zpátky na židli. "Děkuji!" vykřikla jsem zase.

"To nebylo dost nahlas," podíval se na mne George. "Necítil jsem tvůj absolutní záměr. Teoreticky, když by jsi v tomto cvičení použila dokonalý tón 40, tak ten popelník by měl sám vyskočit nahoru. Když dáváš příkazy, nesmíš mít na mysli nic jiného než ty příkazy. Stále jsi trochu zdrženlivá."

Měl plnou pravdu. Nevěřila jsem tomu, že tu sedím a ječím na popelník. Ale když už to musím dělat, potom to chci udělat pořádně. Takže jsem vřískala ještě hlasitěji. "Vstaň!" zaječela jsem a zdvihla popelník ze stolu. "Děkuji!" "Sedni si na židli!" "Děkuji!" Můj hlas začal chraptět. Položila jsem popelník a vítězně se podívala na Georga. "Tak jak?"

"Když bych byl na místě toho popelníku, okamžitě bych vyskočil," zasmál se. "OK, prošla jsi."

Poslední TR-ko, TR 9, se nazývalo "Tón 40 s osobou," a bylo podobné jako to minulé, jen jsem musela povely vřískat na člověka. Měla jsem vyslat příkazy v totálním tónu 40 a nedat člověku jinou možnost než poslechnout. Mohla jsem si pomáhat i fyzicky, když by bylo třeba.

"Přejdi k té stěně!" zakřičela jsem na Georga.

Jen stál. "Necítil jsem v tom tón 40," řekl mi. "Zkus to znovu."

"Přejdi k té stěně!" zařvala jsem a tvář mi zčervenala námahou. Postrčila jsem ho oběma rukama. Přešel ke stěně.

"Děkuji!" potvrdila jsem mu.

"Otoč se!" zavřískala jsem. Snažila jsem se do toho příkazu vlít veškeré své soustředění. Otočil se.

"Děkuji!" začala mne bolet hlava.

"Sedni si na tuto židli!" zakřičela jsem opět ochraptělým hlasem. "Děkuji!"

Ještě jsme udělali několik příkazů a potom mi George milosrdně uznal splněný dril.

Byl právě čas na oběd.

"Pokračuješ znamenitě," zalichotil mi George. "Ještě chvilka a můžeš mne auditovat."

"Předpokládám, že to k tomu celé směřuje, ne?" Stále mne bolela hlava z toho vřískání. Nejraději bych požádala o acylpirin, ale v seznamu pravidel vylepeném na stěně studovny jsem se dočetla, že během kurzu jsou přísně zakázány jakékoli léky včetně acylpirinu.

Zamířila jsem do vedlejších dveří na oběd. "Podivnější a podivnější," vzpomněla jsem si na větu z Alenky v Říši divů. Na chvilku se mi zdálo, že jsem na úplně stejně prapodivné cestě jako Alenka z knížky. Poslední dva dny byly surrealistické.

Na chvilku mne napadlo, že tato napohled nevinná TR-ka, které jsem dělala s úmyslem stát se lepší auditorkou, byly ve skutečnosti sérií extrémně promyšlených hypnotických a kontrolních technik, které mne měli přivést do stavu, ve kterém budu bez rozmýšlení poslouchat a reagovat jako robot.

Napadlo mne, že jsem neúmyslně, dril za drilem, podřizovala svou mysl a vůli rozmarům této podivné organizace, organizace, která mne bude stále více zotročovat v následujících dnech, týdnech a letech.

Je to vůbec možné, aby takovýto promyšlený systém kontroly myšlení, maskovaný jako náboženství, skutečně existoval v naší zemi mimo kontrolu a vědomí soudů a zákonů?

Byla jsem vlákána do duchovního, tělesného, citového a psychického zajetí bez toho, abych o tom věděla nebo souhlasila?

V podstatě jsem, plná nevinnosti a důvěry, sama sebe prodala do neviditelného otroctví, otroctví ze kterého se dostanu až po dlouhých letech, okradena o svou mysl, pocity, duši, peníze a dvanáct roků mého života. A neexistoval žádný zákon, který by chránil mou svobodu. Psychologický únos je celkem legální. Je snad možné úplně ovládnout mysl někoho jiného?

Odpověď zní: ano.

Během těchto slunečných říjnových dní ve mně cosi umíralo. Mou mysl a duši vycucával nenažraný upír jménem scientologie. A já, jako jedinec jsem během následujících dvanácti let neexistovala.

*

Scientologické a neobvyklé výrazy:

INDOKTRINACE indoc = indoktrinace; z angličtiny: indoktrinovat znamená učit někoho akceptovat určitý soubor víry nebo doměnek a nebrat do úvahy nic jiného.
Postup indoktrinace členů nejradikálnější scientologické organizace Sea Org je popsán v článku Inside Scientology. Jmenuje se EPF a v době, kdy Margery vstupovala do Sea Orgu ještě pravděpodobně nebyl zaveden.

© 2008-2011 www.R-FACTOR.cz / aktualizováno 31.07.2011

DOPORUČUJEME
Logo Rolling Stone

UVNITŘ SCIENTOLOGIE

REPORTÁŽ

časopisu Rolling Stone popisuje Scientologickou církev, její nápravné programy a ideologickou indoktrinaci.

@

Galaktický krutovláce Xenu.

ZA MOSTEM JE XENU

KNIHA

popisuje život v sektě. Jak se Margery dostala k scientologům a jak přišla téměř o všechno; o peníze, iluze a málem i o svou rodinu a život.

@

Ilustrace k filmu 1984 podle románu Goerga Orwella.

GEORGE ORWELL, 1984

FILM

natočený podle Orwellova románu 1984. Hubbard v jedné přednášce řekl, že takto by vypadal svět při tajném používání scientologie.